5 den
A je to tady - dnes dojedeme na nejzašší část naší cesty - Černou Horu.
Bohužel jsme promarnili druhý den ve Slovinsku, takže Monte Negro plánujeme víceméně jen "škrtnout" a dát tam nějakých +-200km
V plánu máme ještě navštívit prameny Bosny a vodopád Skakavec (cca 100m)
Máme sbaleno a natěšeni vyrážíme.
Po pár zatáčkách nás brzdí menší kolona - boha co je? Už takhle po ránu?
Důvod se rychle vysvětluje. Kousek před námi spadnul ze svahu bagr a leží na střeše na silnici.
Silnice stoupá a vjíždíme do úžasné mlhy.
Přijíždíme do Sarajeva a TomTom nás žene po cestě složený z velkých valounů. Kolemjdoucí na nás koukají nějak divně - tady něco nehraje... Za chvilku jsme před mostíkem který vede do jakéhosi parku. Cestu nám zatarasují dvě žulové zábrany. Hmmm takže jsme asi na nějaký pěší zóně nebo co
Vracíme se a volíme jiný směr na prameny Bosny.
Cesta vede skrze značku slepá ulice. Nikde není vidět nějaký odkaz - zvláštní. Přitom to má být celkem větší "park"
Přijíždíme a opět jsme jako u nás... Placené parkoviště (za nic se jako obvykle neručí) a vstup se platí opět zvlášť. Chtějí ty jejich konvertabilní marky a eura je vůbec nezajímají. Pán z parkoviště nás žene ať si vyměníme na pokladně, paní z pokladny nás posílá do areálu do restaurace, pan číšník nás posílá za místním fotografem a ten nás zase odkazuje zpět na restauraci. Já si tohle musel poznamenat - páč tohle bych si fakt nezapamatoval
Ale nakonec byl pan fotograf ochotný těch pár drobných s námi vyměnit
Před námi je cesta k vodopádu. Projíždíme Sarajevem a koukám že válka je na budouvách stále vidět. Na řadě budov jsou vidět stopy po kulkách.
Už z dálky je vidět jakýsi mrakodrap. Pro Browna jasná zastávka
Zhruba v centru města je veliký hřbitov a kolem paneláky. Tady se ke kulkám přidaly stopy po zásazích zřejmě z tanku nebo děl
V přilehlém parku se po zemi všude povalují holubi. Nevím jestli jsou tak neuvěřitelně přežraný, ale každopádně se ani nehnou. Normálně jde mezi nima procházet, jen koulej očima - i kdybych na nějakýho šlápnul tak se snad ani nehne. K neuvěření....
Brzy jsme na kraji města a začínáme stoupat uličkami mezi domky. Semtam je stoupání takové, že se bojím vzít za plyn abych nepřepadnul na záda.
Po chvíli asfalt končí a začíná kamenitá cesta. - tohle je fakt příjezdová cesta ke známému a turisticky navštěvovanému vodopádu???
Cesta vede stále nahoru a místama jedeme po holé skále! Hlavně mě vrtá hlavou, že vodopád musí přeci odněkud padat - ale my přeci stále stoupáme... Leda by jsme na něj koukali odněkud seshora.
Jsme u cíle, před námi je závora a cedule že vodopád je 1km dál. To si snad dělají prdel
No nic, když už jsme tady... Cesta vede dolů lesem, už se hrozně těším až to budu šlapat zpátky...
Po cca 800m les končí a cedule oznamuje že vodopád je dalších 600m daleko. To už se mě tedy podlívají oči krví.... Jsme na přímém slunci a vedro je na chcípnutí.
Za chvilku cesta vede znovu do lesa a nastražujeme uši, vodopád bym měl být počítám už slyšet - jsme přeci blízko. Jenže nikde ho nevidím ani neslyším. Jsme na konci cesty a nikde nic?????
Pak ho spatříme... no doprdele... to není Skakavec ale kapkavec....
- je sucho a jeho přítok je skoro fuč.
Tak tohle se fakt nepovedlo
Pak si ještě vzpomenu na cestu zpátky a je mě na umření....
Vracíme se po té samé cestě zpět do Sarajeva. Další bod je konečně Černá Hora
Projíždíme městem a TomTom má evidentně slabou chvilku. Posílá nás do nesmyslných uliček. Jedna z nich dokonce končí schodama - a ten magor nás tamtudy s ledovým klidem posílá dál
Je tu vedro na chcípnutí, bloudíme a dochází mi benzín. Začínám už být silně podrážděnej....
Navzdory všemu konečně vyjíždíme z tohohle pekla ven.
Opět projíždíme úžasnou soutěskou. Bohužel fotky jsou až z jejího konce kde není v podstatě nic vidět
Na čáru to ukazuje nějakých 10km. Asfalt z ničeho nic končí a vjíždíme na rozblácenou cestu - boha... tohle je fakt oficiální cesta na přechod???
Tahle chuťovka opravdu trvala celých cca 10km až k hraničnímu přechodu.
Přechod je tvořen zřejmě z unimobuněk a vypadá tedy spíš jako ubytovna pro dělníky. Přijíždíme k okýnku a silně nevrlý pan celník opět lustruje naše pasy a zelený karty.
Nelíbí se mu Brownova kamera na helmě a celkem dost protestuje. Petr jí vypíná, za chvíli popjede a čeká na mě. Podávám pas se zelenou kartou, celník čumí na Browna a cosi gestikulovat a hučet. Pochytil jsem cosi o kameře a "najebem"????
Radši rychle odsud pryč, tohle je evidetně nějakej kreten....
Během pár zatáček vjíždíme do kaňonu který musí vyrazit dech snad každému. Silnice vede po úbočích, vysokými mosty přeskakuje z jedné strany na druhou a navíc odhadem tak 40ti tunely. Ten kdo to stavěl musel být buď génius nebo naprostý šílenec
Horkotěžko se to dá nějak popsat. Přiznávám že větší mazec jsem ještě neviděl.
Pokračujeme na Plužine. Tady mám v plánu takovou... no... jelikož je hraniční přechod hrozně daleko, chci přejet přes jeden hřeben po starých cestách. Podle mapy by to mělo být OK. Však hranice tu nejsou zase tak extra dlouho, předtím tudy vedly normální cesty pro místní. Je mě jasný že je to celkem dooost na hraně...
Objíždíme tedy jezero a začínáme stoupat na hřeben. Docela se ochlazuje. Tady jsme někde přes kilometr vysoko a 1/3 je ještě před námi
Kousek výš je přes půl cesty zával, mnom moc lidí tudy opravdu asi nejezdí. Na silnici přibývá kravinců a brzy projíždíme stádem krav které jdou proti nám. Jsme skoro nahoře a asfalt se mění v kamenitou cestu. Před námi je lesík, kamení končí a vjíždíme do pěkně rozbahněný cesty. Navi ukazuje necelý kilometr... Mitasky sice trochu kloužou ale prodírám se dál. Lesík záhy končí a zase začíná kamenitá cestička.
Čekám na Browna ale zdá se marně, na jeho silničním obutí to bahno asi nedá...
Cesta se rozdvojuje a navi je v koncích... nevím kudy dál.
(doma zjišťuju že jsem už byl vlastně v Bosně )(Brown na mě čeká, začíná se stmívat)Nj.. jenže Brown se sem nedostane, takže to otáčím a jedeme zpět do města. Už je celkem šero a nemáme kde spát.
Tankujeme na pumpě, přijíždí domorodec a prý má motel i s garáží. 10€ na hlavu je krásná cena.
Po příjezdu ale otáčí - garáž je 5€ za každou motorku.
Heh to si polib....
