Tak něco málo napíšu.
Den 1:
Je sobota ráno a už nemůžeme dospat, takže nakonec opravdu vyrážíme kolem plánované šesté hodiny, respektive v 6:10. Protože jsme se rozhodli, že to do kempu k Bledu dáme na jeden zátah jedná se v podstatě o dálniční přesun. Trasa vede přes Dolní Dvořiště, Linz, Salzburg, Villach, Jesenice, Bled. Na cestě pouze 4 zastávky, 3x pro benzín a to u nás před hranicema, pak u Atterského jezera kde jsme si po benzínce o kousek dál chvilku dáchli se svačinkou a krásným výhledem na jezero a pak ve Spittal an der Drau. Kolem půl třetí dojíždíme na jezero Bled do kempu, ale už před vjezdovou závorou nás informuje postarší motorkářský pár ze Skotska, že je plno, na mapě si ukazujeme, že to oba zkusíme v kempu Šobec, který sice neleží hned u jezera, ale podle předem zjištěných informací má být pěkný, velký a s kvalitními službami. A je to pravda, kepm je obrovský, s místem není problém, pouze se zapíšu na recepci a mám si najít místo sám, platba až při odjezdu podle počtu nocí. Upíchli jsme se v dolní části, která nám přišla klidnější, na toalety a sprchy cca 100m. Všude čisto, osazení kempu v našem blízkém okolí převážně Holandské. Bohužel se začala zatahovat obloha a bylo slyšet hřmění takže jsme nelenili a v rychlosti postavili stan, bylo to tak, tak, akorát jsme do něj naházeli věci z Máši a začalo pršet, vedle sídlící nizozemci na mě pokyvují, jestli nechci kafe pro zahřátí, zatím ne, musíme se nejprve zkulturnit, takže sprcha a čistý suchý hadry. Mám chuť po cestě spláchnou prach pivkem, tak vyrážíme na obhlídku občerstvovacích možností kempu a zakotvíme v restauraci, točený Laško není špatný a k jídlu objednáváme nějaké obložené prkýnko, když ho číšník dovalí tetelíme se blahem, pršut, klobása, sýr, nějaké variace na uherák, uprostřed "bobek" čehosi co se po bližším degustačním prozkoumání ukáže jako pomazánka z namletýho uzenýho bůčku ( velmi pravděpodobně
), papričky, olivy, rajčata no nádhera, krásná porce pro dva a koš pečiva. Po večeři ještě chvilku posedíme a pak hurá na kutě.
Den 2:
Neděle ráno, probouzíme se vcelku odpočatí a relativně brzo, v plánu je objet několik známých míst po Slovinsku takže umejt, oblíknout a tradá. Jedeme okruh Jesenice, Kranjska Gora, Vršič, Soča, Log pod Mangartom, Lago del Predil, Tarvisio, Rateče a opět přes Kranjsku Goru a Jesenici do kempu. Samozřejmě po cestě různě stavíme, fotíme a očumujeme. Po návratu do kempu a zastavení u stanu dávám helmu na levé zrcátko a než se otočím tak rána a helma i se zrcátkem ( již jednou před rokem lepeným epoxidem ) se válejí na zemi. Paráda. Rozhoduji, že se tedy pondělí stane servisním dnem, že někde seženu epoxidový lepidlo, zalepím to a rovnou máznem řetěz a jinak se budem tedy holt válet v kempu u vody. Na jídlo jdeme opět do stejné restaurace a pro změnu zkoušíme regulérní teplou večeři, já si dávám ražniči s opečeným bramborem a žena čevabčiči s hranolkama, obojí parádní, pěkná porce, háfo zeleniny, ajvar, chutné. K pití dnes testuji lahvové Laško, neb jsem viděl, že si ho slovinci dávají více než to točený, je to v pohodě, ještě o něco lepší než to točený, zůstanu tak u něj po zbytek večera ( respektive večerů ). Po večeři jdeme ke kempem protékající řece Savě, nádherná, čistá, ale taky ukrutně ledová voda, sedíma tam než se začně stmívat. U stanu se dáváme do řeči s vedle sídlícím postarším holanďanem Thomasem, zkouší pár slov česky a vypadne z něj, že má dlouholetého kamaráda Milana v České Lípě za kterým občas jezdí. Příjemnej chlapík.
Den 3:
Hned po ránu vyrážím bez zrcátka na lov lepidla, nejdřív zkouším Lidl v Lecse, ale samozřejmě nic, tak zkouším benzinku, tam mají pouze ljepidlo sekundové, to je mi taky na prd, tak se ptám po nějké drogerii, obsluha neví, ale posílá mě k Jesenici do malého soukromého servisu, tam je majitel sice ochotný, ale lepidlo taky nemá, radí zkusit to v autorizovaném servisu Renault/Dacia, který je v podstatě 300m od něj. Tam jsem již úspěšný, místní automechanik mi zalepí zrcátko, respektive malý nástavec odšroubovaný ze zrcátka s tím, že až to do zítra pořádně vytuhne mám si ho už sám našroubovat, dáme cígo a na otázku co jsem dlužen jen mávne rukou, tak mu dávám 4 EUR na pivo, ještě půl hodinky raději čekám než to trochu oschne a pak jedu zpátky do kempu. Tam namažeme řetěz a jdeme se koupat do místního jezírka o velikosti tak 250x50 metrů, voda je teplotně přijatelná a parádně čistá. Po zbytek dne se tak různě poflakujeme po kempu, nakoupíme v místním krámku něco k večeři, koupeme se, skočíme na pivko nebo sedíme u řeky, prostě odpočinkový den. Večer kouknu na zrcátko, už je to skoro úplně tuhý, pohoda. V plánu je před zítřejším výletem jít spát brzo, tak se chystám, v tom Thomas přikvačí s pivkama, že prej si dáme, ač nerad omlouvám se, že ráno dlouhej výlet atd. zašklebí se a vypadne z něj slovo "slepice".
Den 4:
Po tradičních ranních úkonech našroubuju zrcátko, zbalíme do kufrů nějaký věci a vyrážíme, dnes je v plánu moře, když už jsme od něj necelých 160km tak to si nemůžeme nechat ujít, sice jde při cestě tam opět o dálniční přesun, na druhou stranu krátce před 10 jsme v Ankaranu u moře, na blind to ohnu po jedné cestě k moři a hned se trefím na cestu, která končí malou pláží, stánkem s občerstvením a malým přístavem plachetnic, parkujeme, šup do plavek a už jsme ve vodě, ta je docela teplá, rozhodně oproti jezírku v kempu. Nějakou dobu se tam válíme a když oschneme valíme dál. Cesta vede podél pobřeží do Itálie, kde se v Gorizii opět vracíme do Slovinska a valíme přes Ajdovščinu zpět na dálnici a na Predjamski grad. Při zpáteční cestě z hradu se kousek pod Predjamou v pravo zastavujeme v malém bistru u silnice, hlad je prevít. Dáváme si chesseburger a co nám přinesou to nám doslova vyrazí dech, je to flák hovězího mletého v obří housce, no prostě pljeskavica jak má být, nacpeme se báječně, dokonce i nealko pivo není tak hrozný. Zpátky do kempu se nám nechce po dálnici tak to bereme přes Vrhnika, Horjul, Gorenja vas, Kranj, kde už tedy najedeme na dálnici. Někde po cestě mimo dálnice ( bohužel už nevím kde to přesně bylo ) se nám stane veselá příhoda. Za jednou zatáčkou je najednou kolona jako sviň, jen tak tak jsem dobrzdil a zastavil hned za posledním autem na krajnici, za mnou dojíždělo auto a jak jsem se na něj otočil koukám, že má blinkr doleva, říkám si sakra snad tu kolonu nechce začít v tý zatáčce předjíždět, ale koukám, že je tam taková malá odbočka doleva, tak mu ukážu jestli jako jede tam a on mi kyne ať jedu za ním, tak proč ne, asi to tady zná a kolona je zřejmě na nějakým opravovaným úseku silnice, ohnu to tedy za ním a chlapík mě vede pekelným offroadem po šotolinový cestě lesem dolů z kopce, že nedám ani dvojku, za chvilku je kolem nás totální samota, jen les, šotolinová cestička pro jedno a půl auta a já za místním, no chvilku jsem si dělal legraci, že nás tam někde sežerou, samozřejmě nic se nestalo, chlapík nás touhle off vložkou cca 10km přivedl zpátky na tu hlavní, jen pokynul rukou, že doleva, zamávali jsme si a valili dál. Večer jsme si dali v kempu nějaký to lahvový a také podruhé studené prkénko, opět nezklamalo.
Den 5:
Balíme a vyrážíme zpět k nám. Chceme se ještě zastavit na Pálavě. Cestu volím přes Tržič a Ferlach a dost si to užívám, příště tudy pojedu i do Slovinska, je to mnohem hezčí a bez drahých tunelů, pak už Klagenfurt, Graz, Vídeň, Mikulov a Dolní Věstonice, kde se na tu poslední noc upíchneme v kempu. Oproti Slovinsku je tady naprostý peklo, při stavbě stanu ze mě leje jako z horníka, zlatý hory, připadám si jako na sahaře. Když stan stojí jdu k Novomlýnský nádrži že se osvěžím, bohužel to není možné, voda je teplá a navíc pěkně smradlavá, lezu tak do sprchy se studenou vodou což mě tak nějak probírá a pak mažu do stánku. Tady se dáváme do řeči s plechovkářema co jedou do Rakous k jezerům, dáme pár pivek a oni se pak přesouvají do sklípku a my naproti kempu do restaurace na večeři, nutno podotknout, že velmi dobrou. Jen spát se tuhle poslední noc horkem moc nedalo.
Den 6:
Velmi brzo ráno, v podstatě s rozbřeskem balíme a mizíme ať už máme nějaký km za sebou než zase začne peklíčko. Jedeme okrskama, přes Moravský Krumlov kolem Dukovan na Třebíč ( mimo jiné docela pěkná cesta ), Jihlavu, Havl. Brod, Kolín a domů, kde jsme kolem oběda.
Celkem najeto cca 2300km.
Cena kempu Šobec - 98 EUR/4 noci/2 osoby ( cena je 14,50,- EUR za osobu, ale motorkáři, kolaři a pěší mají 20% slevu a pak tam je nějakejch 0,68 EUR nebo tak něco jako turistický poplatek )
Spotřeba kolem 6l.
Suma sumárum, moc jsme si to užili, Slovinsko se dokáže "zadřít pod kůži", krásná země, hory, jezera, moře, příroda, lidi, služby, prostě moc příjemná země a rád se tam ještě někdy podívám.
