5. den
trasa:
Montagny - Bulle - Rossiniere - Les Diablerets - Abondance - Morzine - Flumet - Beaufort - Séez
Ráno se probouzím jako poslední. Večer proběhla moje oblíbená kombinace čiré tekutiny a modrých plechovek co vám dají křídla. Jak tak pozoruju tak křídla mě stále zůstaly. Takže rychle do sprchy a udělat ze sebe člověka.
Sklízíme hadry ze sušáků a koukám že moje boty jsou stále durch. No nic holt musej uschnout za jízdy.
Balíme věci na motorky a koukám že přijíždí stříbrný Porsche. Aha ferdův šéf. Dost mě zarazilo že se spolu pak baví anglicky. Jsme ve švýcarech kde se mluví "švýcarskou němčinou" a francouzsky - a oni brebentí angličtinou...
Máme nabaleno a vyrážíme. Motorky jsou po včerejší celodenní jízdě v dešti jako prase. Někomu to možná nevadí - ale mě celkem jo. Takže první zastávka je na wapce.
Před námi je cca 60km "rovinky". Už neprší takže mám i náladu se víc rozhlížet po okolí. Prakticky všude je vysmejčíno, okolní svahy posekaný (boha co s veškerou tou trávou dělají???). Tady jsme převážně ve francozských kantonech, ale přijde mě že ty německý byly přecijen ještě víc upravený.
Před námi se začínají konečně objevovat kopce.
Příjíždíme do Les Diablerets. tady jsme nějak bloudili - proč????
Sjíždíme doů.
Mezi polema je unikum který jsem doposud považoval za uchylnost v Hradci Králové. Kruhový objezd řízený semafory - tady ještě prosjistotu doplněný o vlak který projíždí přesně středem.
My jsme měli tu vzácnou šanci sledovat celou tuhle parádu v akci.
V hradci to ještě chápu, je to ve městě se silnou dopravou - ale tady??? V nejbližším okolí jen samá pole....
Až do Monthey nás vede ferda. Nah hranicích švýcarsko/francie přebírám vedení já. Jediný můj TomTom totiž zná Francii.
Po projetí hranice vjíždíme do typického rekreakčního střediska. Všude samý hotel, hotýlek či penzion. Máme chuť zastavit někde na kafe a já na coby kafenemilec spíš teplou čokoládu.
Místní kavárničky jsou ale většinou zavřené nebo nemají útulné posezení venku. Sedět na židli u hlavní silnice se nikomu nechce.
V Montriondu odbočujeme do údolí kde konečně utichá provoz. Míjíme pár kavárniček ale žádná není to pravé ořechové.
Po pravé straně začíná vystupovat skála a pod ní jezero. Přibrzďuju - tady to vypadá pěkně. Zezadu se začne ozývat troubení, kouknu do zrcátek a ferda gestikuluje že tohle je to pravý.
Koukáme do mapy kudy dál.
Před námi je fakt nálož kilometrů které jsme promarnili špatným počasím. Cesta vede dál přes městečko , ale těsně kolem nás je "kapsa" se spoustou zatáček a passem. Tak sakr když už jsme u ní tak jí dáme ne????
Udělali jsme dobře. Provoz prakticky žádný a zatáčky jedna fantazie. Když už se blížíme zřejmě k vrcholu praští mě přes nos neuvěřitelnej smrad. Boha co to je????
Objíždíme stavení a před námi je plácek narvaný lidmi, mezi kterýni se prohání kozy, osly a podopbná havěť. Smrad až k zalknutí. Asi super atrakce, ale osobně teda fofrem pryč
Silnice stále stoupá a my vjíždíme do mlhy. Zatáčky se motají po lese, to by chtělo fotku. Fakt to vypadalo jako z kýčovitý pohlednice
Za chvíli jsem nahoře. Paso není žádná paráda tak pokračujem dál.
Přijíždíme do Bonneville.
Zase začíná být horko na chcípnutí. Zastavujem u první pumpy a plánujem kudy dál.
Z Bonneville mám namířeno přes passo Col de la Croix dále na Flumet.
Cesta se motá po silničce vytesané do úbočí skály a lemovanou zídkou. Nejsou to žádný ostrý zatáčky a projíždí se to na trojku pod plynem. Klasický had, tedy rychle se střídá levá-pravá-levá-pravá -pecka
(zdroj GoogleEarth)Cestou jsme měli odbočit na Manigod, přejet Col de la Croix dále a pokračovat na Flumet. Přijíždíme do Manigodu z kopce - to je nějaký divný.... Takže zastavujeme a hledáme kde se stala chyba.
Je to jasný... odbočku TomTom vynechal a žene nás přes passo dolů na Manigod - tedy přesně obráceně než jsme chtěli. Jenže z Manigodu vede cesta právě jen přes to passo
Trasu zadával opět Kekel - takže mu všichni od srdce děkujemeCo se dá dělat takže 12km zpátky.
(v pozadí je Mont Blanc)Další trasa pokračuje přes Beaufort na Séez. Cesta vede přes lehce dobitou cestu motající se převážně po lese. Nikde ani živáčka, nikde ani mrtváčka - takže zatahám trochu za plyn a užívám si. Taknějak mě to připomíná tu mizériji u nás....
Na vrcholu kluci hlásí že by to chtělo nějakou benzínku. OK první kterou potkáme bereme. Přijíždíme do Beaufortu. Tady jsme našli jedinou pumpu a pro jistotu zavřenou.
Klukům už svítí rezerva a tady jsme uprostřed území nikoho. Nejbližší město je dalších 40km. A pro jistotu cestou je passo.
Takže... vpodstatě pokud dokážou vyjet nahoru, tak do města už je pak cesta pořád z kopce. To by mohlo vyjít
Jedeme tedy vabank. Buďto to vyjde nebo ne a já pak zajedu někam pro benzín.
Silnice začíná opět stoupat a klikatět se. Už je pozdě a začíná západ slunce. Na silnicích a okolí se tvoří úžasný světelný efekty. Do toho stále zasahuje místy mlha.
Přijíždíme na první vrchol náhorní plošiny. Doslova a dopísmene se mě otevírá huba.... něco tak nádhernýho jsem zatím neviděl
Bohužel mobil nedokáže ANI ZDALEKA VYSTIHNOUT tu parádu a atmosféru.
v prním údolí je jezero, které silnice objíždí. Vystoupáte pár zatáčkama nahoru a otevře se náhorní plošina. Na ní jsou rozesety balvany, které silnice obkružuje. Kolem dokola je absurdně zelená tráva, klikatící se potůčky a skaliska poktyrá sněhem které se taky objíždí. Jako hřebíček jsou pak nízká oblaka a převalující se chuchvalce mlhy. Do toho všeho pak zapadající slunce posílá světelné efekty.
(na vrcholu)Klukům benzín stále nedošel takže pokračujeme z kopce dolů směr Séez. Začíná být poměrně šero, takže místama jedem už opravdu spíš podle světel. Než dojedem do Séezu už je regulerní tma. Cesta vede nad městem a tak ho máme jako na dlani. Pumpa je hned pod náma.
Všichni natankujeme a hledáme kemp. Ten je jen kousek vedle, vypadá fakt slušně. Takže rozhodnuto - tady budeme spát.
Začíná se ale hlásit hlad. Co chceš ale hledat někdy kolem půl jedenáctý... všude zavřeno. Vedle pumpy byl mekáč, takže holt sem no.
Od meka vyrážíme někdy lehce po jedenáctý. Přijíždíme ke kempu a ejhle... závora/vrata jsou zavřený. Takže je potichu otevíráme a na první trávě za svitu přídavných LED světel stavíme stan.