TDM FORUM TDM FORUM
24-11-2024, 18:10:54 *
Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Novinky: Sponzorský dar na chod stránek
 
Stran: [1]   Dolů
  Tisk  
Autor Téma: Monte Negro 2015  (Přečteno 12708 krát)
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« kdy: 24-08-2015, 16:36:13 »

1 den

Tak jak jsme se na konci minulé dovolené domluvili - tak letos i činíme. Před námi je směr Černá Hora.

O půlnoci jsem se vrátil z rodinného zájezdu do Legolandu. Jelo se busem a za 24 hodin jsem skoro nespal. Obdivuju japonské turisty jak můžou takhle cestovat...

Jsem stále jako po flámu, ale začínám balit. S Brownem jsme domluveni cca kolem oběda jako vždy na čerňáku. Mám hlad jako vlk, tak jedu o chvilku dřív a beru to přes mekáče. Brown mezitím dorazil na domluvené stanoviště - takže se chvilku naháníme.

Cestu na Dolní Dvořiště asi nějak zvlášť rozvádět nemusím.
Spestřuje nám jí jen pomatená pipina ve fábii. Když jí předjedem, šlápne na plyn a šup před nás, tam zase ubere. Tak jí znovu předjedem, tentoktát zase jede hodnou chvíli vedle nás. Podobnými manévry nás oblažuje asi 20km. Netušíme co se jí honí v hlavě a jsme lehce ve střehu.

Jsme v Rakousku u města Liezen.
Bludišťáka jsem si pro dnešek vylosoval já a protože jsme si krásy tohoto města nestačili pořádně užít, dáváme si jeho průjezd 2x  Grin

Začíná pršet... ostatně dle předpovědi nás má tahle kratochvíle provázet asi celou dovču. Chápete tu absurditu????
Dva měsíce tady nepadne pomalu ani kapka, evropu sužují rekordní sucha, ale jen se vydáme na jediný týden na dovču - tak PŘESNĚ tehdy má stále chcát jako z konve...  flam

Na zastávce tedy navlíkáme nepromoky a začíná obvyklá debata stan/postel?
stále víc jsem přesvědčen že když je hezky - stan nepotřebuješ, když je hnusně - tak vlastně taky ne

Blížíme se ke stoupání u Handlers, tyhle parádní zatáčky jsem nikdy nejel za sucha... (to samé co nám propršelo na expedici Slovinsko  ODKAZ)

Za kopcem přestává pršet. Do navi klepu ať najde nejbližší kemp.
Přijíždíme a koukám nikde ani noha... Už se lehce stmívá a tak doufám že není zavřeno. Kousek vedle hlavní budouvy stojí kachna (Citroen 2CV) a vedle ní stan. Sláva zavřeno tedy asi není.


Jdem do hlavní budouvy se přihlásit - nikde nikdo, všude zamčeno. Sprchy a záchod jsou otevřený - jupí Smiley
Kousek vedle budouvy stojí krytá dráha na kuželky. Tak říkám Brownovi - vyser se na stan, budem spát támhle. Nic ti nezmokne, nemusíš sušit a ani se nepohodlně mačkat ve stanu.
Navíc když ráno brzo vypadneme - nemusíme ani platit muhehehehe. Brown se trochu kroutí, ale nakonec souhlasí.


Jdeme k hlavní budouvě, je tam světlo.
Sedím nad mapama a dumám kudy dál pojedem. Za dnešek jsme ujeli podstatně víc než jsem plánoval.
Brown vytáhnul plynový vařič že si ohřeje Trenčianský párok s fazuľou v plechovce.
Po pár minutách se najednou ozve

TSSSUUUUP

Přistane na mne pár kapek čehosi a koukám co seděje.

Ten blb tu plechovku ohříval zavřenou! Takže když jí chtěl pak otevřít nastal VÝBUCH... Etna.. Krakatoa... Pompeje hadr  LOL

Koukám a vidím jak má celou hubu, ruce a mikinu ohozenou fazolema. Ty jsou i na stěně budouvy a všude na podlaze.
Stojí a vyděšeně pronese "do píči!!! to nebyl dobrej nápad"

Dusím se smíchy

Začíná opět pršet...

Tady už nic nevydumám a lezu do spacáku.
Brown si šel dát druhou sprchu, přeprat hadry a minimalizovat napáchané škody na majetku nebohého majitele kempu.




Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #1 kdy: 24-08-2015, 16:36:26 »

2 den

Ráno se probouzím lehce nevyspale. Brown je na tom evidentně podobně.
Jeho prý celou noc budilo chrápání a mě zase mlaskání. Přišlo mě to jako návštěva delfinária. Ale stejně si myslím že Brown kecá... já žádný chrápání neslyšel  Grin
Dle očekávání stále prší. Vyhlídky na dnešní den jsou tedy podobně pochnurné, jako zatažená obloha. Oba děkujeme spásnému nápadu spát v kuželkárně. Kromě Brownových vypraných hadrů máme vše suché a není problém se rychle zabalit.
Stále se držíme plánu brzo vypadnout, vyhnout se placení a nemilých reakcí na následky včerejšího výbuchu  hehe
Budík máme nastavený na šestou a zmizet se nám podařilo za necelou hodinku.

Kemp si zanáším do deníčku pro případné příští návštěvy. Do poznámek uvádím přijet po osmé - vypadnout před sedmou  Grin

Na čáru se Slovinskem to máme zhruba 100km.
Welcome foto je spíš z povinnosti.


Další cíl je Bled - Bohinjská Bystrica
Tady zastavujem na něco teplého do břicha a probíráme co dál. Brown si dává tuším čaj a já horkou čokoládu se smetanou (což mám fakt rád). Předpověď počasí hlásila že to nebude žádná sláva, ale aby déšť prakticky nepřestal... - dokážeme holt ohnout hřbet a prohlásit tuhle dovolenou za zpackanou a odpískat to. Takhle hnusně má být do konce týdne, tohle fakt nemá cenu.


Dnes tedy skusíme dojet na začátek Triglavské cesty někam cca jako Nova Gorica.

Endůůro pryže co jsem nasadil (Mitas E08) se v zatáčkách stále víc "žužlají" a na mokrých úsecích u mě ztratily poslední zbytky důvěry. Začínám se fakt proklínat že jsem chtěl ušetřit a sáhnoul po nich. Prakticky jakýkoli zážitek z jízdy je fuč, místo něj mám před každou prudší zatáčkou v očích smrt...

Odbočujeme na passo co jsme jeli na první Slovinské výpravě. Déšť lehce ustal a spíš jen poprchává. Prakticky odevšud se zvedá pára, takže vrcholky hor jsou zahaleny bílou mlhou.


Přejíždíme vrchol passa a následuje klesání. Před námi je jeden z mála cílů které prostě vynechat nemůžeme  Grin
(ToFu myslím vtipně glosoval - ještě že místo D není K  LOL )


Před námi je Ljubljana. Déšť konečně přestal a stavíme u mekáče. Chceme se podívat na předpověď počasí.  Na SAT24 to vypadá stále bledě.
Vyrážíme a po pár křižovatkách přichází moje krizovka. Jedu a z otrávenosti z počasí mám "vypnuto" - takže si pozdě všímám semaforu a aut co stojí na červenou. Začnu brzdit ale Mitasky to vzdávají a přední kolo je ve smyku. Řidítka jsou šejdrem, motorka se kácí na levou stranu. Instinktivně oběma nohama zachraňuju balanc a naprosto zázračně jsem odvrátil jednoznačný pád. "špunty" na předním kole fungují jako prapodivné ABS a já s nohama na zemi probruslím skoro až do křižovatky. Za mnou je vidět přerušovaná čára od předního kola.
Moc nechybělo a k černý čáře přibyla i hnědá........  Undecided

Blížíme se na Novou Goricu.
Déšť přestal a semtam se objeví i kousek modré oblohy. Nj.. zítra má být jediný +- slušný den. Takže počasí říká: nikam nejzdi... užij si to tady - Ha!!! no to víš.. a pak nás utopí zase v dešti... grr
Jelikož nevěříme ničemu, tak hledáme na přespání spíš něco se střechou. Projíždíme kolem kempu a koukáme mají tam i "chajdy"
Brown se jde poptat. Majitel spustí angličtinu - po zjištění že jsme z Čech se zazubí a "tak to můžeme po vašem".
Má sice opravdu znatelný "balkánský" přízvuk, ale bez potíží se s ním normálně bavíme.
Z nabídky nakonec vybíráme "zemljanku"


Rozvěšujeme po skoro celodenním dešti promočené oblečení. Brown ohřívá tentokráte otevřené plechovky. Na příbor jsme nějak zapoměli - takže vyrábíme provizorní lžíce z flaštičky od RedBullu.


Po kempu se prochází onen majitel a poslouchám. Zastaví se skoro u všech a celkem bez problémů přepíná mezi angličtinou, němčinou a bavil se i z nizozemcema .... wow  Cool
Dáváme si druhé čtyřpivo a začíná nám být fajn.

Začíná se stmívat a vyrážíme před kem si trochu pohrát s focením. Zkoušíme dlouhé časy a přilehlou silnici


Už je skoro tma. Brown zkouší super nápad se světelnou cedulí a hmyzem a já sbírám poslední kousky světla dopadající na název kempu





Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #2 kdy: 24-08-2015, 16:36:35 »

3. den

Ráno je trapně modrá obloha prakticky bez mráčku. Počasí si z nás dělá opravdu prču. Jsme rozhodnuti tohle hezký počasí využít k pohodový cestě domů.
Jdu dát sprchu a znovu mě praští do očí kvanta všelijakých cedulek jako zkontroluj po sobě záchod, udržuj čistotu atd. Je to trapný a stejně k ničemu. Když je někdo prase, tak žádná cedulka nepomůže. Co cestuju, tak tuhle opičákovinu jsem třeba v Německu, Rakousku atd neviděl. Vždy si vzpomenu na streamu na pořad Gebrian vs - tam to párkrát celkem trefně glosoval.

Balíme pomalu, protože pospíchat nikam moc nemusíme.
Jdeme platit a trochu zapředeme hovor s polygotem Smiley Ukazuje že podle předpovědi má být nad náma oblačno a pršet. Mnom nějaký mráček bych možná i uvítal, nějak nepříjemě se otepluje...  ojee Grin
Projíždíme předpovědi na další dny a vypadá to celkem fajn. Dnešek má být krásně, zítra semtam pár kapek a pak do konce týdne pohoda.

Teda... že by jsme.....    Sakr... když už jsme tady...
Mrkáme na sebe... JO JEDEM!!!

Vyrážíme tedy směr Nova Gorica a pak dále přes Itálii na Rijeku.
Začíná být opravdu nepříjemné vedro a vytahuju tedy svůj letní krunýř - jak Brown poznamenal vypadám prý jako spiderman nebo batman.

V Sablici opět blbě odbočuju a po chvíli se ocitáme před dálniční mýtnou branou. Doháje!!! Nejde se tady nikde otočit. Koukám jak z toho ven a ejhle. Kousek vedle nás je mezi dělícími svodidly natažené jen ocelové lano. Takže opatrně přejíždíme tři pruhy najednou. Při jedné
otočce jsem musel trochu víc zabrat a najednou mám takovej divnej pocit kolem rekta... Nooo trochu se mě chtělo, ale neříkej že jsem se fakt připo.. že mám bláto na hřišti....  Lips Sealed
Není čas na kontrolu stavu, radši mizíme než na nás někdo zavolá policajty.

Blížíme se k Chorvatským hranicím. Všude hromady aut a autobusů. Boha... rychle odsud.
V jedné zatáčce předjíždí Brown přes plnou jakýsi černý jeep. Ten se záhy rozbliká jako vánoční stromeček. Policajti....
Mám neblahý tušení že tenhle ježíšek bude mít dárečky o který fakt nikdo nestojí.
Chtějí 80€ - Brown s nima trochu debatí, ale v podstatě děláme že numíme ani česky  Grin
Nakonec to asi vzdávají a s hrozícím prstem nás pouští dál.
neuvěřitelný....  conf

projíždíme hranice


Jedeme kolem pobřeží. Žjů táto podívej moře. Pohled je to sice krásnej ale já mám stejně radši hory a hlavně chládek.
Uděláme asi jediný fotky u tý slaný louže a brzo odbočujeme konečně někam nahoru.



Kousek vedle Senj tedy odbočujeme a rychle stoupáme krásnýma zatáčkama pryč od civilizace a úmornýho horka. Během pár minut jsme cca 600m.n.m Brown jede první a najednou se před náma vynoří pole větrných elektráren. K jedné se dá po kameny vysypané cestě vyjet.



Pokračujeme a zanedlouho má můj sršáň malé jubileum


Když si vzpomenu na motorkářích na debaty pubescentů - jestli motorka s 30tis Km není náhodou už na pokraji smrti atd....   hehe

Pokračujeme dál směrem na Slunj.
Kolem cesty se objevují opuštěné baráky s roztřílenou fasádou. Je vidět že se to tady fakt mydlilo.
Projíždíme pár ostrých zatáček a před námi se otevře maličké údolíčko. Cestu lemuje neuvěřitelný kvantum aut a karavanů, všude se pohybují podivné existence s dredama, oblečení ala hippies, ověšení bubínky atd.  Dole jsou vidět velké stany a rozestavěná scéna.
Hmmm tady se evidentně něco chystá.

později doma pomocí reverzního inženýrství zjišťuju, že to byl psytrance festival Momento Demento. Fotky bohužel nemám ale na  Youtube - Momento Demento je toho k vidění celkem dost. Apropó - je to zdá se každoroční záležitost.

tohle je z roku 2013

<a href="http://www.youtube.com/watch?v=nXAQGGSCF4s" target="_blank">http://www.youtube.com/watch?v=nXAQGGSCF4s</a>

Relativně za chvíli vjíždíme do Slunj, což byl jeden z bodů který jsme chtěli navštívit. Na kraji městečka je cosi takovéhoto



Podle fotek na googlu to vypadlo celkem super. Realita je taková, že nám to připomínalo hobitín - nakonec jsme si to tak i interně nazvali Smiley
Vcelku komerční záležitost.
Má to podobnou pachuť jako když se přijedete podívat do Prahy na Orloj  Undecided
Ono ale najít opravdu něco zajímavého kam nechodí moc lidí a není kolem toho "kolotoč" komerce je asi nereálný. Když je to hezký - je logický že tam lidi jezdí.

Pomalu se stmívá a během noci a zítřka má být dooost nejisté počasí. Takže opět hledáme střechu. Brown si cestou všimnul cedule HOSTEL - jdem to prubnout. Cena je fajn a vypadá to dobře. Na pokoji je sice 9 postelí - ale jsme tam sami.



Konečně můžu v klidu zkontrolovat co se odehrálo před mýtnou branou. Nakonec jen došlo k porušení celistvosti spodního prádla v inkriminovaném místě - což způsobovalo onen prapodivný pocit  Grin

Leze na mě mlsná a tak vyrážím do městečka na nákupy. Všude je vidět účastníky nedaleké párty.
Mám nakoupíno něco málo k jídlu a něco k tmelení kolektivu. O jídlo se podělíme ale tmelení kolektivu zbylo jen na mne  Grin

Večer přijíždí pár sousedů z vedlejšího pokoje. Začínáme se bavit pro Browna cicí řečí jako psytrance, techno a můj oblíbený Drum'n'bass + didgeridoo  Grin

Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #3 kdy: 24-08-2015, 16:36:45 »

4 den

Ráno je zataženo. Koukám a zmizela mě půlka flašky tmelidla kolektivu. Sami asi budete souhlasit že to nezačíná zrovna nejlíp...
Probíráme kam tedy vyrazíme. Harmonogram co jsem doma vymyslel je na maděru a co jsme večer plánovali si nějak nevzpomínám  laugh
Všechny cíle jsou +- 300km daleko, nejblíž je mašinka Tomáš - tedy takhle jsme si to místo pojmenovali.
(za druhé světové války partyzáni odstřelili most po ketrém jel vlak. Nyní je z toho "památník". Odstřelený most tam stále leží a na břehu je mašina s jedním vagónem, zbytek se propadnul i s mostem)


Než stihneme zabalit a nacvakat kufry na motorku spustí se i jemný deštík. Předpověď tohle hlásila, ale i tak jsem otrávenej  Undecided

Blížíme se k hranicím a roztřílených baráků přibývá. Stále jsem si chtěl nějaký pěkně cvaknout, ale nezadařilo se.
Na hranicích podruhé v životě ukazuju pas. Každého poctivě lustrujou v nějaké databázi a musíme předložit i techničáky + zelenou kartu.


Jedeme po nějaké náhorní planině a všude je nádherně. Dokonce přestalo i pršet a semtam se objeví kousek oblohy. Všude stoupá pára - vypadá to parádně ale z fotek to moc poznat není a vypadají k ničemu. Takže nepřežily selekci.


Objevují se prazvláštní hory a za chvilku mě to trklo. Nedávno jsem o tom četl - Bosenské pyramidy.
Jede se mě stále podivnějc, motorka nechce moc zatáčet a samotný průjez zatáčkou je takový... fakt poddivný.



Blížíme se k Gmiči a před námi se otevře tohle nádherný údolí.
Vedle mě zastavuje oktávka a koukám Pražská SPZ. Nakonec to ale byli Brňáci  Grin


Málem bych zapoměl. Dávejte si pozor na frézovaný zatáčky. V chorvatsku se semtam nějaká objevila - ale tady je to jako mor! Krásná silnice a už z dálky je vidět to protivný frézování. Dokonce se někdy objeví až v půlce zatáčky - to je úžasný když si jí zrovna užíváte lehce pod plynem...

Gmiči je za námi a vjíždíme do soutěsky. Boha jeho to je paráda!!! Od silnice prudce stoupá na obě strany svah porostlý hustě stromy. Silnice se klikatí a čučím s hubou dokořán. Tohle stojí opravdu za to! Bohužel není pořádně kde zastavit a udělat fotku. Snad se mě to někdy podaří až budu mít od Browna videa z jízdy.

Zase se zatahuje...
Cíl je mašinka Tomáš. Po chvilce bloudění jí nacházíme. Začíná lehce pršet a mám zase po náladě



Blíží se večer. Minulý hostel byla dobrá volba. Skoro stejně stojí kemp - ale postel je postel. Klepu tedy do navi ať ukáže nejbližší.
Přijíždíme ma nějak se mě to nezdá, je to nějak "luxuska" Cena je 30€ za pokoj  Smiley
Motorky jsme dali do garáže.


Brown si ohřívá plechovku co jsme koupili cestou a já do sebe láduju teď už ani nevím co.
Za chvíli volá "mám tady výbornou teplou haši - chceš? nějak se mě to nezdá... nakonec jde s pravdou ven "ty vole to je nějaká paštika nebo co a ohřátý je to fakt hnusný" heh ještě že jsem si nedal  Grin



jdeme spát......




Na příští dovču už stan a podobný harampádí asi nepovezu. Tyhle motely se mě začínají fakt líbit Smiley

Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #4 kdy: 24-08-2015, 16:36:52 »

5 den

A je to tady - dnes dojedeme na nejzašší část naší cesty - Černou Horu.
Bohužel jsme promarnili druhý den ve Slovinsku, takže Monte Negro plánujeme víceméně jen "škrtnout" a dát tam nějakých +-200km
V plánu máme ještě navštívit prameny Bosny a vodopád Skakavec (cca 100m)

Máme sbaleno a natěšeni vyrážíme.


Po pár zatáčkách nás brzdí menší kolona - boha co je? Už takhle po ránu?
Důvod se rychle vysvětluje. Kousek před námi spadnul ze svahu bagr a leží na střeše na silnici.


Silnice stoupá a vjíždíme do úžasné mlhy.


Přijíždíme do Sarajeva a TomTom nás žene po cestě složený z velkých valounů. Kolemjdoucí na nás koukají nějak divně - tady něco nehraje... Za chvilku jsme před mostíkem který vede do jakéhosi parku. Cestu nám zatarasují dvě žulové zábrany. Hmmm takže jsme asi na nějaký pěší zóně nebo co  Huh?


Vracíme se a volíme jiný směr na prameny Bosny.
Cesta vede skrze značku slepá ulice. Nikde není vidět nějaký odkaz - zvláštní. Přitom to má být celkem větší "park"
Přijíždíme a opět jsme jako u nás... Placené parkoviště (za nic se jako obvykle neručí) a vstup se platí opět zvlášť. Chtějí ty jejich konvertabilní marky a eura je vůbec nezajímají. Pán z parkoviště nás žene ať si vyměníme na pokladně, paní z pokladny nás posílá do areálu do restaurace, pan číšník nás posílá za místním fotografem a ten nás zase odkazuje zpět na restauraci. Já si tohle musel poznamenat - páč tohle bych si fakt nezapamatoval  ojee Grin
Ale nakonec byl pan fotograf ochotný těch pár drobných s námi vyměnit


Před námi je cesta k vodopádu. Projíždíme Sarajevem a koukám že válka je na budouvách stále vidět. Na řadě budov jsou vidět stopy po kulkách.

Už z dálky je vidět jakýsi mrakodrap. Pro Browna jasná zastávka


Zhruba v centru města je veliký hřbitov a kolem paneláky. Tady se ke kulkám přidaly stopy po zásazích zřejmě z tanku nebo děl


V přilehlém parku se po zemi všude povalují holubi. Nevím jestli jsou tak neuvěřitelně přežraný, ale každopádně se ani nehnou. Normálně jde mezi nima procházet, jen koulej očima - i kdybych na nějakýho šlápnul tak se snad ani nehne. K neuvěření....

Brzy jsme na kraji města a začínáme stoupat uličkami mezi domky. Semtam je stoupání takové, že se bojím vzít za plyn abych nepřepadnul na záda.
Po chvíli asfalt končí a začíná kamenitá cesta. - tohle je fakt příjezdová cesta ke známému a turisticky navštěvovanému vodopádu???


Cesta vede stále nahoru a místama jedeme po holé skále! Hlavně mě vrtá hlavou, že vodopád musí přeci odněkud padat - ale my přeci stále stoupáme... Leda by jsme na něj koukali odněkud seshora.
Jsme u cíle, před námi je závora a cedule že vodopád je 1km dál. To si snad dělají prdel  grr
No nic, když už jsme tady... Cesta vede dolů lesem, už se hrozně těším až to budu šlapat zpátky...  grr
Po cca 800m les končí a cedule oznamuje že vodopád je dalších 600m daleko. To už se mě tedy podlívají oči krví.... Jsme na přímém slunci a vedro je na chcípnutí.
Za chvilku cesta vede znovu do lesa a nastražujeme uši, vodopád bym měl být počítám už slyšet - jsme přeci blízko. Jenže nikde ho nevidím ani neslyším. Jsme na konci cesty a nikde nic?????  conf
Pak ho spatříme... no doprdele... to není Skakavec ale kapkavec....  ojee  Grin - je sucho a jeho přítok je skoro fuč.


Tak tohle se fakt nepovedlo  Undecided  Pak si ještě vzpomenu na cestu zpátky a je mě na umření....
Vracíme se po té samé cestě zpět do Sarajeva. Další bod je konečně Černá Hora  supr
Projíždíme městem a TomTom má evidentně slabou chvilku. Posílá nás do nesmyslných uliček. Jedna z nich dokonce končí schodama - a ten magor nás tamtudy s ledovým klidem posílá dál cvok
Je tu vedro na chcípnutí, bloudíme a dochází mi benzín. Začínám už být silně podrážděnej....
Navzdory všemu konečně vyjíždíme z tohohle pekla ven.

Opět projíždíme úžasnou soutěskou. Bohužel fotky jsou až z jejího konce kde není v podstatě nic vidět  Cry


Na čáru to ukazuje nějakých 10km. Asfalt z ničeho nic končí a vjíždíme na rozblácenou cestu - boha... tohle je fakt oficiální cesta na přechod???


Tahle chuťovka opravdu trvala celých cca 10km až k hraničnímu přechodu.
Přechod je tvořen zřejmě z unimobuněk a vypadá tedy spíš jako ubytovna pro dělníky. Přijíždíme k okýnku a silně nevrlý pan celník opět lustruje naše pasy a zelený karty.
Nelíbí se mu Brownova kamera na helmě a celkem dost protestuje. Petr jí vypíná, za chvíli popjede a čeká na mě. Podávám pas se zelenou kartou, celník čumí na Browna a cosi gestikulovat a hučet. Pochytil jsem cosi o kameře a "najebem"????  ojee
Radši rychle odsud pryč, tohle je evidetně nějakej kreten....


Během pár zatáček vjíždíme do kaňonu který musí vyrazit dech snad každému. Silnice vede po úbočích, vysokými mosty přeskakuje z jedné strany na druhou a navíc odhadem tak 40ti tunely. Ten kdo to stavěl musel být buď génius nebo naprostý šílenec  conf


Horkotěžko se to dá nějak popsat. Přiznávám že větší mazec jsem ještě neviděl.

Pokračujeme na Plužine. Tady mám v plánu takovou... no... jelikož je hraniční přechod hrozně daleko, chci přejet přes jeden hřeben po starých cestách. Podle mapy by to mělo být OK. Však hranice tu nejsou zase tak extra dlouho, předtím tudy vedly normální cesty pro místní.  Je mě jasný že je to celkem dooost na hraně...
Objíždíme tedy jezero a začínáme stoupat na hřeben. Docela se ochlazuje. Tady jsme někde přes kilometr vysoko a 1/3 je ještě před námi


Kousek výš je přes půl cesty zával, mnom moc lidí tudy opravdu asi nejezdí. Na silnici přibývá kravinců a brzy projíždíme stádem krav které jdou proti nám. Jsme skoro nahoře a asfalt se mění v kamenitou cestu. Před námi je lesík, kamení končí a vjíždíme do pěkně rozbahněný cesty. Navi ukazuje necelý kilometr... Mitasky sice trochu kloužou ale prodírám se dál. Lesík záhy končí a zase začíná kamenitá cestička.
Čekám na Browna ale zdá se marně, na jeho silničním obutí to bahno asi nedá...


Cesta se rozdvojuje a navi je v koncích... nevím kudy dál. (doma zjišťuju že jsem už byl vlastně v Bosně  supr)

(Brown na mě čeká, začíná se stmívat)

Nj.. jenže Brown se sem nedostane, takže to otáčím a jedeme zpět do města. Už je celkem šero a nemáme kde spát.
Tankujeme na pumpě, přijíždí domorodec a prý má motel i s garáží. 10€ na hlavu je krásná cena.
Po příjezdu ale otáčí - garáž je 5€ za každou motorku.
Heh to si polib....




Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #5 kdy: 24-08-2015, 16:36:59 »

6 den

Včerejšek byl opravdu nabitý. Dnešní den by měly být v podstatě jen o rychlém přesunu domů.
Jsme stále v Černé Hoře, původní plán měl  být touhle dobou už někde v Bosně.
Takže rychle balíme ať doženeme časový skluz.
Brown zvedá bundu a pod ní se schovává malý štír  conf jsme dost na jihu a tady ty potvory už holt jsou.
Cvakáme kufry na motorku a já stále projíždím mapu, jak z téhle šlamastyky ven. Asi 100km pod námi je další přechod. Jen mě zaráží že většina přechodů je na mapě značených kolečkem a uprostřed čárkou. Tenhle je jen kolečko  Huh?


Jdu za panem domácím a ptám se ho, jestli je přechod OK. Začne něco vykládat a až po nějaké chvíli zjišťuju že mě vysvětluje jak se k němu dostat. Ach jo... neboj domorodče, GPS je silný pomocník....
Nakonec vysvětluje že přechod je jen sezónní, přes zimu je zavřený. To mě přijde logický, jsme v horách, přechod a cesta zapadne sněhem a nechají ho být.
Trasa je tedy jasná Vir - Goslic - Babotovo Groblje

Vyrážíme. Cesta vede opět stále nahoru. Začíná se objevovat hustější mlha, ale hlavně začíná být celkem doost chladno. Z mlhy a neustálého otírání helmy se nezblázním - ale kurva ta zimáááá....
Popisovat že projíždíme úžasnou krajinou snad ani nemusím.
Za chvíli se silnice láme a míříme lehce dolů. Konečně se i oteplilo.

Uprostřed pustiny je větší křižovatka a u ní stánek. Přejeli jsme odbočku a otáčíme se. Ze stánku vyjde pán a cosi na nás drmolí, tak mu po našem odpovím "nic nechceme, díky" Pán se rozzáří jako sluníčko a češtinou s citelným přízvukem vypráví že u nás pár let pracoval. Jestli něco nepotřebujeme, že má tady výborný kamarády mechaniky atd.
Klapání z motoru se mě sice stále zhoršuje, ale s tím tady stejně nic nenaděláme.

hmm koukám že jsem to zapoměl poznamenat. Už při cestě přes Slovinsko se mě z motoru kolem 2200-3000 otáček ozývá nepříjemný a hlasitý klapání. Osobně bych to tipul na velkou vůli některého ventilu. Blbý je, že to jsou alespoň u mne hodně používaný otáčky. Speciálně po městě a při brzdění motorem se jim nedá vyhnout. Když motor držím 3000+ je klid

Ve Viru odbočujeme a záhy začínají motorkářské orgie. Jedeme po vrcholcích hor a levá střídá rychle pravou. Jsou to krátký a rychlý zatáčky. Nikde není jediný kousek rovinky. Moje slavný gumy odváví stále mizernou práci a průjezdy nejsou zrovna nejjistější. Každopádně si to i tak užívám.
Po 20ti kilometrech toho ale už začíná být taknějak moc... Půl království a ruku princezny za kousek rovinky  ojee Navi ukazuje že do cíle je dalších 20km...  conf
Na pokraji fyzického a duševního zhroucení se blížíme k celnici.
Pan celník se už na dálku tváří nějak podivně. Zde je to asi zvykem  Grin
Brown přijíždí a podává mu pas, celník na něj koukne "PROBLEM"


 ojee conf ty vole jakej problém?!?!?! Pokouší se o mě mrákoty...
Tenhle přechod není totiž sezónní, ale jen pro místní... pro jaký místní??? pro těch 50 co tady v širokým okolí žije???
Cestou bych napočítal domů asi na prstech jedný ruky. Možná má pod palcem pan celník i místní krávy a ovce...

Snažíme se ho ukecat ať nás nechá projet. Evidentně začíná být nervózní a stále neklidněji si poklepává pouzdro pistole.

Další přechod je asi 70km pod námi - ale musí se k němu strašným obloukem cca 160km. To je půl dne cestování zajížďky - na to není čas!
Je to cesta kterou jsme zavrhli už během předchozích dnů. Zavedla by nás někam kam vůbec nechceme.
Vytahuju tedy mapu a ukazuju mu cestičky kolem hranic, kterými by se tam dalo rychle dojet.
Kroutí hlavou, hučí "ILLEGALNE !" a stále naznačuje klepeta...
Do háje jak může být nelegální cesta po standartně značených silnicích??? Tady v tom kocourkově je možný asi všechno.

Už nemám sílu a čas cokoli riskovat.
Otáčíme tedy a dáváme si tu ůžasnou 40km cestu zpět. Takže cesta co jsme od začátku odmítali je nyní našim cílem + nějakých 100km zajížďky. Doma jsme měli být v neděli - takhle to začíná být z říše fantazie...  flam

Doufám že se ten debil pan domácí uškytá k smrti...

Takže z původně plánovaných +-150km mám rázem jestli dobře počítám něco přes 400  ojee hehe

No nic
Přejíždíme hranice do Srbska. Na pasy se podívají jen z dálky a mávnou že máme jet. Obstrukce s kontrolou dokumentů při vjezdu mě přestávají dávat smysl.


Klesání přes passo Klobuk je nádherný


Sršáň slaví další nádherný jubileum  smile_ - příští rok budu mít možná novou motorku  thc


Najednou máme po cestě i cíle který jsme odpískali pro jejich nesmyslnou vzdálenost.
Červené a Modré jezero. Někde jsem četl ž to jsou prý propadliny, takhle se mě to nezdá, ale díra do země je to fakt pořádná...


Přejíždíme do Chorvatska. Dnešní etapu plánuju ukončit někde u Kninu.
Chorvatské hory jsou nádherný. Sem se chci ještě někdy podívat. Po svazích jsou z kamenů vyskládané zídky a semtam jsou i vidět zbytky z kamenů postavených domů. Bohužel nás tlačí čas - ty fotky by stály sakra za hřích!!!

V Chorvatsku zřejmě neznají pojem motel. Na celé trase ani nikde poblíž navigace nic nenachází. S kempy je to podobný, vypadá to, že všechny jsou jen kolem pobřeží. Tam tedy ale rozhodně jet nechceme.

Příští rok musíme pořídit interkom... Brown se rád kochá a přejíždí odbočky a já zase bloudím. Máme to hezky rozdělený  Grin

Při jednom bludišťákovi jde Petr fotit a já se vracík kousek zpět. Uprostřed velký křižovatky jsem zahlídnul varana jak vejrá. Po příjezdu ale zjišťuju že tam je už evidentně delší dobu - a delší dobu ještě bude. Na výšku má asi maximálně 5mm a je prohlej do oblouku jako slupka z melounu.


Hledáme ubytko ale je to bída. Začínám tuhle zemi nenávidět. Mají tady prdlajs - ale ceny světový...

Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #6 kdy: 24-08-2015, 16:37:06 »

7 den

Ráno se probouzíme a zjištujeme že jsme tady kromě uklízečky úplně sami. Co si budeme namlouvat - taky vás to napadlo?  evil
Hučím do Browna pojeď... ale je neoblomný a má evidentně náladu být za klaďase.


No nic no. Klasicky tedy balíme a cvakáme kufry na motorku. Sedum hodin dávno pryč a vedoucí stále nikde... -  ty vole Browne pojeď...
NE....

Jdu prošmjedit garáž kde jsme měli přes noc zaparkováno. Potřebuju dolít zase olej, takže nějaký trychtýř by se šiknul.
Na zemi se povalují přepravky s balíčkama nových účtenek, asi nějaký ručníčky čičo a podobný krámy - trychtýř nikde Sad
Takže nakonec improvizuju kusem svinutého papíru a dolévám.

Pan vedoucí konečně přijel, takže za chvíli můžeme konečně vyrazit.
Po včerejší anabázi máme skluz jako pras.. máme velký skluz - takže dnes za to musíme opravdu vzít a nezdržovat se.

Vyrážíme. První odbočka co nám TomTom ukazuje je zavřená - opravuje se silnice. No nic objedeme to další (kdybych já věděl.......  ojee)
Odbočujeme a TomTom začíná šílet! Posílá nás cestičkama snad pro jedno auto. Ocitáme se každou chvíli na bohem zapomenutých místech.


Podle mapy se mezi směrem kam potřebujeme jet a směrem kam jedeme začíná svírat úhel 90°, navíc se mezi nimi nasouvá horský masiv.
Po pár dalších zoufalých kilometrech konečně odbočka smysluplným směrem. Silnice stoupá a jako když utne asfalt končí a povrch se mění na kamení. Navi ukazuje 10km do další odbočky. To dáme ne?  Wink
Odbočka ale nic nemění - stále samé kamení  Grin
Dokážu si živě představit jak Brown nadává - ale mě se to celkem líbí a relativně si to i užívám.


Jsme na vrcholu masivu a cestu nám tady v té nekonečné pustině křižují koleje.


Nakonec tahle paráda trvala asi 35km - TomTom celou dobu mlčí o tom že je to nezpevněný povrch.
Ono je to celkově vtipný... celou Černou Horu hučí že jsme v oblasti s omezeným mapovým pokrytím, když odtamtud vyjedeme tak je mu evidentně zase putna kudy nás povede. Mnom a když si vzpomenu na jeho srandičky v Sarajevu...  ojee hehe

Ze skluzu se začíná touhle eskapádou stávat poměrně slušný časový průšvih. Měli jsme hltat kilometry a takhle jsme zabili celý ráno.

Konečně asfalt!
Konečně hltáme kilometry jak byl plán a v podstatě nyní i nutnost. Jede se mě čím dál divněji. Motorka skoro nereaguje na řidítka a v zatáčkách semtam i vystrkuju nohy ze stupaček jak se bojím.
Projíždíme jakýmsi městečkam na jehož kraji je asi jakési muzeum???


Protože už je mě jízdní projev opravdu divný obhlížím motorku. Sahám na gumy a ejhle, přední je totálně měká.
Dopr.. neříkej že jsem někde píchnul... Hledáme díru/hřebík/šrou atd... ale nikde nic.
Kousek od nás je pumpa, tam to nafouknu a třeba něco objevíme.


Na pumpě kontroluju tlak - něco málo přes 0,5bar... to je nějak málo ne???
Nacpal jsem tedy přes 4bary - aby to chvilku vydrželo  evil a poléváme přední kolo vodou. Nikde nic - tomu nějak nerozumím... Pak si všímám že se dělají bublinky mezi ráfkem a gumou - hmm takže tady je ztakopanej pes.
Vyrážíme dál směr hranice se Slovinskem.
Motorka je najednou úplně jiná. Začala sice drncat ale sedí jako přibitá!
- no nejsem já to kus debila??? že mě to přední kolo nenapadlo zkontrolovat dřív, přitom příznaky byly jasný....
Po 2500km se začínám na těch gumách znovu učit jezdit. Paráda - možná bych dal i kolínko, poser proužky okamžitě mizí  supr

Projíždíme hranice na Slovinsko.
Před námi je otravná cesta směr Ljublaň.
Za ní pak přes národní park na Tolmin kde plánujem cíl.
Národní park je úžasný. Nikde pomalu ani živáčka ani mrtváčka. Nově objevené pryže umožňují končně si užívat nekonečných zatáček po vrcholcích hor.
Blížíme se k dalšímu průjezdu lesem když se najednou motorka rozdrnčí tak, že mě to málem vyrazilo řidítka z ruky. Koukám na silnici jsou "roletky" asi jako by tudy projela rolba. Rozestup těch malinkých "hupíků" sedí přesně na rozvor kol - takže motorka se na nich rozvibruje tak, že lítaj plomby ze zubů  grr
Boha jakej debil tady co prováděl....

Jsme za Tolminem a blížíme se ke Kobaridu. Tady je dle jednoho z místních Hostel.
Na místě zjištujeme že mají plno, to je nemilé. Brown otáčí a odjíždí. Já nasedám - je to lehce z kopce a při přehození nohy jsem zavadil o naloženou bagáž. Ztrácím stabilitu a znáte to - od jistého úhlu už to udržet nejde. Takže odkládám na levobok.
Nasranej a vzteklej řvu "kurvaaaaa... do píči!!!!"

Mé bezbožné zvolání slyší kolemjdoucí postarší Italský pár. Pán sice dost neobratně, ale i tak díky bohu mě pomáhá motorku zvednout. Asi se mu mé rouhání zalíbilo a slyším jak si ho stále opakuje  Grin

Ubytování nakonec nacházíme v Trnovo ob Soči.
Říkal jsem si že tady toho bude v okolí dost, že něco sehnat nebude problém. Jenže je to tady samej pumpičkář a dokonce i vodáci. Jen by mě zajímalo co tady dělají... řeka je skoro bez vody

Na pokoji vybalujeme bordel a Brown spouští "hele nevíš co to je?" poznávám ručníček z garáže penzionu kde jsme včera spali... a koukám i pár bločků účtenek.
Mirek Dušín se nám vybravil  LOL

Večer usedám ke svému zátiší, duševní studničce, své zenové zahrádce...




 
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #7 kdy: 24-08-2015, 16:37:19 »

8 den

Tak a je to tady, dnešním dnem končí naše eskapáda Černá Hora.
Navzdory počasí, bludným kořenům a nevrlým celníkům jsme nakonec cíle dosáhli.

Budík je nasatvený opět na sedmou hodinu. Balení je rychlé a vyrážíme do úžasného svítání a mlhy.


Máme před sebou nějakých 650km, takže v duchu už se omlouvám hýžďovým partiím.
Cesta je naplánována ¨přes Triglavský národní park na Kranjskou Goru a Wurzen pass. Tedy asi taková klasika Smiley

Cesta vede kolem údolím Soči, ale jelikož je sucho, je z řeky sotva potůček. Takže z fotek na které jsem se těšil nic není.
Oblíbený Ácův vodopád je taky o ničem, hnedle jsem si vzpoměl na kapkavec...

Stoupání na Triglav už znám, jen mě dnes ty vracečky nějak neberou a spíš se modlím kdy to zkončí. V Alpách mě přijde, že nejsou takhle utažený. Tam se dají obvykle projet na dvojku - tady jsem musel každou chvíli řadit za jedna...


Druhá strana Triglavu je v zatáčkách vydlážděná. Asi to víc vydrží - ale zase je to neuvěřitelně otravný.
Po pár zatáčkách je odpočívadlo s vyhlídkou. Lidi tady na památku staví pyrtamidy z kamení. Mezi nima se pásly krávy, ale než jsme vytáhli foťák potvory utekly.
Jen upozorňuju že prošly skrz celé odpočívadlo a neskoply ani jednu pyramidu.



Wurzen pass byl letos prázdný a 18% klesání jsem sjížděl jako minule se zařazenou dvojkou a opět jako minule musel i tak každou chvíli zbytečně sahat po brzě, aby neskončil na zádech někomu přede mnou. (sorry Browne Cheesy  )

Podle mapy klepu do navi trasu po zelené turistické trase. Vůbec netuším kam vlastně jedeme.
Začínáme stoupat a citelně se ochlazuje. Gumy drží jako přibitý a začínám si užívat rychlejších průjezdů úžasných zatáček.
Po pravé straně se objevuje jezero (Turrach see) s krásnou scenérií na pozadí - to jsem opravdu nečekal. Jsme nějakých 1600 metrů vysoko a teplo tedy vypadá rozhodně jinak.

Pomalu se loučím s Alpama a horama které mám tak rád. Silnice klesá a mě začíná být smutno jako na každé cestě domů.

Jelikož jsem popustil TomTomovi uzdu a nechal ho vést kudy sám rozhodne, tak už opravdu netuším co je před námi. Proto po pár desítkách kilometrů cedule Sölk Pass mě zrychlí tep a vyčaruje úsměv na tváři.

Opět se motáme plejádou zatáček až na vrchol. Mnom - 1800 metrů nad mořem. Teda tady teplo není už vůbec  Grin


Opět klesáme, ale teď už vím že je s horami nadobro konec.
Zbytek cesty nic zásadního nepřinesl. Přejíždíme opět přes Dolní Dvořiště a pak už zbývá jen otravná cesta na Prahu.
Na jižní spojce se rozdělujeme a alou domů.
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #8 kdy: 06-09-2015, 22:10:25 »

celkově tedy najeli 3483km za 8 dní.
Tak jako loni to lze lehce pojmout letem světem  Grin

Náklady odhaduju někde kolem 10-12tis - což stále orpovídá mému výpočtu cca 1500Kč/den. Je s podivem že tuhle cenu máme ať jedeme kdekoli.
Opravdu začínám silně uvažovat, že přestanu sebou tahat věci na spaní jako stan + spacák a karimatku. Pokud se pohybujete po horách, tak i když neprší je ráno vše mokré od rosy. Takže než vše usušíte a zabalíte je dopoledně bezmála fuč...
Ono to celkově oproti kempu nakonec zase tak moc dráž nevyjde.

Pomalu ale jistě se krátí seznam zemí kde jsme ještě nebyli a je v silách tam během týdne dojet a stihnout se vrátit. Asi si něco málo zopakujeme.
Pro příští rok jsme zatím lehce nadhodili Ukrajinu a vrátit se přes Rumunsko. Mnom uvidíme  Cool

PS pro příště určo pořídíme intercom a minimálně já budu dělat víc dokumentárních fotek, celkem mě tady pak chybí v cestopisu. Psát že cesta a okolí bylo nádherný a nedat k tomu fotku je jako popisovat jak chutná zmrzlina  Undecided


v příloze jsou záznamy z GPS trackeru, zobrazit jdou třeba v Goole Earth

* 16-19.rar (1230.1 KB - staženo 56 krát.)
* 20-23.rar (1676.92 KB - staženo 67 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Brown
Kořen
Děd vševěd
*****

DÍK 14
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: XT1200Z
Jméno: Petr
Bydliště: Praha 9
SPONZOR:
Příspěvků: 260




WWW
« Odpověď #9 kdy: 10-09-2015, 19:24:00 »

<a href="http://www.youtube.com/watch?v=4_HmtrTW8pQ" target="_blank">http://www.youtube.com/watch?v=4_HmtrTW8pQ</a>
Zaznamenáno
Stran: [1]   Nahoru
  Tisk  
 
Skočit na:  


BlackRain V3 2010 by , Crip Powered by SMF 1.1.12 | SMF © 2006-2009, Simple Machines LLC
SimplePortal 2.3.2 © 2008-2010, SimplePortal
Valid! XHTML