Yamaha TDM

V noci se párkrát probudím protože Jaris chrápe jako prase, ale noc byla jinak docela dobrá.
Kolem půl osmé jsme všichni vzhůru. Z Jarise vypadla otázka na mě: Hele nechtěl jsi si náhodou koupit v Benešově modrou TDM a někdo ti ji vyfoukl před nosem? V té chvíli jsem zjistil že to hovado co mi loni koupilo TDMku před nosem (a to si přijel pro Transalpa) leží vedle mě. (ten svět je ale malý) V té chvíli jsem začal nadávat jako dlaždič a kdyby tam nebyl Gapa, tak jej asi umlátím polštářem.

Po uklidnění jdeme na snídani. Po zaplnění žaludků jsme opět venku a kecáme o motorkách.
Je půl desáté a vyjížďka má být až v 13:00. Tak se nahlas zeptám kdo se se mnou pojede cournout do Deštného. Nikomu se nechce, protože lehounce poprchá, tak se jdu obléct sám.

Nejdřív se jedu podívat na zajímavě prosklený kostel v Neratově. (doma jsem potom zjistil že sestřenice od mé nastávající se v něm vdávala). Okouknu jej a nafotím.

Potom jedu směr Deštné. No jedu je silné slovo, spíš se courám, protože okolí je krásné. Drobně mi to tu připomíná Šumavu. Cesta se lehce kroutí krajinou, takže je to i krásné svezení.
Po cestě si všímám odbočky k opevnění RS-90, ale pokračuji dál.
Deštné je taková roztahaná díra. Vůbec mě to tu nezaujalo. Pozjišťuji nějaké informace o opevněních v okolí a jedu dotankovat.
Na benzině zjišťuji že jsem měl průměrnou spotřebu 5,2 l/100km a to je dobré.
Koukám se kudy zpět na chatu. Tou stějnou cestou se mi už nechce.
Koukám do mapy a zjišťuji že tu mám jednu cestu. Pojedu směr Zdobnice a odbočím směr Černý důl.
Všude na cestě je hafo písku,ale jinak super projížďka. Po odbočení na Černý důl jsem začal mít obavy. Špatná silnice se mění v lesní cestu. Koukám všude po značkách,ale nikde nic není. Nádherný terén. Takový lehký offroad. Zastavuji a dělám pár fotek.


Za chvilku jedu a potkávám skupinku cyklistů, kteří na mě čumí jak Sůva z nudlí. Po 2 km se blížím k velké silnici. A najednou vím proč na mě čuměli. Tam je velká cedule zákaz vjezdu a závora. Si říkám že to mohli dát i z druhé strany, aby dobrodruzi jako já nejezdili po lese. No nic už je hodně hodin tak valím na chatu.
Dorazil jsem akorát na to abych jel na vyjížďku. vyjížďka byla super,akorát na mě a Joeho zapoměli na obědě. Naštěstí Joe ví kam se jede, tak jedeme. Po chvilce přijíždíme na přehradu ke hrázi, všichni už tam jsou. Potom vyjíždíme směr ....(vůbec netuším kam jedeme, ale je to tam super). Dorazili jsme k nějakému mostu přes Divokou Orlici. Slovo dalo slovo a jdeme se s Joem fotit na kámen do prostřed řeky. Takže vše z kapes ven a vyzouváme si boty. Voda má tak mínus 5 stupňů, ale to nás neodrazuje a jdeme. Chtěl bych se omluvit rybářům že jsem otrávil celou řeku až k moři. Joe má krátké nohy, tak tam nedojde, ale do čtvrtky se dostal. Samozřejmě že jsem se namočil, ale jsem horal a ti něco vydrží. Zapózujeme fotografům a jdeme zpět na břeh. Než jsme se ustrojili tak už všihni čekali na Nás na motokách. A hurá směr chata.
Po příjezdu se mi podařilo zlanařit Begyho a Joeho a vyrážíme na ráno objevenou odbočku na pěchotní srub RS-90. Má to být jen 5 km od odbočky z hlavní silnice. Z hezké silnice odbočujeme na lehce rozbitou a pískovanou cestu. Po asi 5 km nádherně zatáčkovité cesty dojíždíme na malé odpočívadlo. Nikde není šipka, nebo nějaký ukazatel. Po chvilce řijíždí nějaké auta, a tak se ptám jestli náhodou neví kde je tady ten bunkr. Malé dítě najednou říká že támhle. Tak se jdeme podívat. Je sice jen 50 metrů od silnice, ale přes stromy nebyl vidět. Okoukneme nádherný pěchotní srub RS-90 "Průsek" pofotíme a jedme zpět.

Po setě zpět vidím krásnou louku. Odbočuji a kluci jedou za mnou. Zastavujeme a vznikjí následujíí fotky.

Nenapadá mě nic jiného než sjet dolů po louce a tam vyjet na cestu. Rozjíždíme se a za chvilku jsme u cesty. Posledních 50 metrů je krásně rozmočených, tak zkoušíme hrabat. Bláto lítá daleko a vysoko. A kolik ho bylo jsem zjistil až jak jsem zastavil na chatě.

Vyjíždíme na cestu a jedeme směr chata. Tam na nás čekají už krásně propečené kýty. Po příjezdu dostanu vynadané že jsem zburcoval málo lidí na další super projížďku. Všichni okukují naše zablácené motorky a někteří tiše závidí.

Večer popíjíme a nakonec jdeme kolem jedné spát.