TDM FORUM TDM FORUM
24-09-2024, 22:30:25 *
Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Novinky: Sponzorský dar na chod stránek
 
Stran: [1]   Dolů
  Tisk  
Autor Téma: Rumunsko 2014  (Přečteno 8605 krát)
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« kdy: 24-08-2014, 11:42:34 »

1 den
662km
Ráno nemůžu dospat a probouzím se kolem šestý hodiny. Nacvakám na motoku kufry a upnu bydlení. Obloha vypadá hnusně zataženě. Kolem sedmý začne pršet, takže už asi klasika.... Neměl jsem dovču na který by nechcalo.
Takže vybaluju pečlivě naskládaný nepromoky a vyrážim za Brownem na čerňák kde máme sraz.
Další zastávkou je benzina u devíti křížů kde na nás čeká ToFu.
Až na 130km dálnice D1 vydatně prší.
ToFu se jen usmívá u něj je relativně krásně a dokonce svítí i punťa. Než vyrazíme mrak mrakomorovič nás dohání, takže nepromok navlíká i on. Déšť nás pak střídavě provází až cca 100km na Slovensko.
Asi jsme jeli pod nějakým pásem, protože když jsme jeli dýl pršet přestalo - ale po chvilce pauzy nás to pravidelně dohnalo.
V buchlákách se stavujeme na luxusní oběd. Jakási směska v bramboráku, jsme na moravě takže točenou mají jen kofolu... Jíme a zase nás dohnal déšt.
Na slovensku stavíme a sundáváme nepromoky. Během chvilky kolem nás pobíhají dva malí stále opálení domorodci. "Ujo čo je toto?" a ukazuje na mapu "mapa!" , "Ujo čo je toto?" a ukazuje zase na mapu... začínám být silně ve střehu a taky protivnej "říkal jsem mapa!!!". Brownovi už lezli po motorce. Kolem prochází nějaký pán a mezi zuby procedí "choďtě rýchlo preč!!! tuna bývajů cigáňi" Myslim že to zdůrazňovat ani nemusel a fofrem mizíme.
Projíždíme slovensko-maďarské hranice.
Jsme celkem v pohodě, ale večer se blíží, takže hledáme kde složíme hlavu. Navi hlásí nějaký kemp v nevyslovitelném městě Tiszaújváros.
Chvilku bloudíme, Tom a ten jeho brácha Tom ukazuje že kemp je přímo uprostřed kruháče  ojee -  ale nakonec nacházíme.
Recepční chrlí angličtinu jako kulomet a moc jí nestíhám. Mimojiné říká že termální lázně se zavírají večer v osum a ráno otevírají taky tušim v osum. - Proč nám to říká??? Vypadáme že jsme přijeli na lázeňskou kůru???  cvok
Stavíme stany. Vybaluju opět zázrak z Tesca. Už cestou přes Švýcarsko jsem zuřil kdo vymyslel tu debilní konstrukci (tyčky je potřeba nejdřív provlíknout stanem, pak vše ohnout jako prase a do konců zastčit kolíčky. Ovšem když je ta tyčka provlečená stanem, tak se ohýbá fakt neuvěřitelně blbě a nepravidelně) Přichází co přijít jednou muselo - tyčka uprostřed praskla. Už jsem vzteklej jako veverka!!! Provlíkám tedy druhou tyčku a začnu ohýbat. Po chvilce prásk - praská i ta druhá... teď už jsem v amoku a zbytky stanu létají vzduchem kolem mě. Tenhle debi..í sr..č už si v životě nekoupim!!!!! grr
Pomáhám ToFu postavit stan, dnešní noc strávíme pod jeho střechou. Celtu z mého stanu použiju tedy alespoň na přikrývání motorky.
Chceme se jít konečně vykoupat - ale ouha... nikde nenacházíme sprchy, jen umyvadla. Informace o termálních lázních začínají dávat smysl....
Začíná tmelení kolektivu. Tofu vybaluje slivovici a já oblíbenou čirou tekutinu s plechovkou co vám dává křídla.



Brown se tmelení vyhýbá a jde spát. Po chvíli jsme dostatečně ztmeleni, nebo vytmeleni??? - Dostávám ohromný nápad jít k Brownovi na exkurzi - u něj jsem nikdy nebyl. Ze stanu se ale jen ozývá cosi o duševních poruchách a cestě kam ani slunce nezasvítí  evil

* 1.rar (732.57 KB - staženo 85 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #1 kdy: 24-08-2014, 11:56:48 »

2 den
461km
Ráno se probouzím krásně fit. Ta nafukovací karimatka je opravdu dar z nebes.
Poklízíme zbytky po mejdanu a balíme


Jdeme na recepci zaplatit. Šmarjá!!!! Recepce je plná a je fronta až ven
Všichni si zřejmě kupují proceury v těch termálních lázních...
Nabíráme neuvěřitelný skluz.


V Debrecíně stavíme u Tesca a jdem koupit něco na zub. Mezi regály spatřím i ten proklatý stan co jsem včera rozlámal. Asi z pominutí mysli po něm čapnu - kdybych tušil že.... (dozvíte se později)
Mizíme z téhle motorkářsky nudný země.
Konečně jsme na hranicích Maďarsko/Rumunsko
Poprvé po mě mněkdo chce občanku a sundat helmu.


Jedeme směr Satu Mare, cesta je super a tahám za plyn prý až moc. Koukám po okolí a všímám si řady domů zřejmě úspěšnějších obyvatel. Takovou dávku nevkusu/opičákovosti/nabubřelosti se jinde moc nevidí. Takové sídlo by mělo zřejmě připomínat hrad??? Samé věžičky a serepetičky.
Do mysli se mě vryl jeden obložený celý mramorem???, žulový plot a na slpoupkách sošky tygrů z bílého mramoru. Nemůžu si pomoc, ale nejvíc mě to připomínalo mauzoleum  ojee
V dálce se začínají konečně rýsovat hory. Povrch silnice se dost zhoršil a pěkně to drncá.
Dalším cílem je Săpânța kde je veselý hřbitov.
Je vedro k zalknutí. Kolem hřbitova je asi tisíc lidí a všude samý stánek. Mám sto chutí to otočit a okamžitě zmizet. Celý hřbitov je "kruh" o průměru cca 25metrů obehnaný zdí. Vstupné je 15 sráčů - na to jim už optavdu ale prdim... Uděláme pár fotek a konečně mizíme.


Blížíme se k serpentýnám nad Baia Mare, povrch se rázem mění na špičkovou závodní dráhu. Zatáčky neberou konce. Pecka!!!!
Protože v podstatě najíždíme na samý konec téhle části, poměrně brzy je všemu konec a opět nastupuje pěkně rozdrncaná silnice.
Je neděle a zřejmě se tady všude slaví svatby. Snad v každý druhý vesnici je malá nebo větší dopravní zácpa. Kolona aut jede sotva krokem a všichni troubí. Připomíná mě to stěhování národů. Moc tomu nerozumím, kolony se sunou oběma směry ale za celou cestu jsem nenašel nějaký bod (kostel atd...) ke kterému by směřovaly.
Za Borșa stoupáme na sedlo. Cesta se zlepšila tak si užívám trochu zatáček.


Jedeme na Vatra Dornei kde plánujem přespat.
Cesta ze sedla opět poměrně brzy mění charakter a začíná to zase dost drncat. Po pár kilometrech se mění spíš na lehký tankodrom. Vjíždím do lehké levé zatáčky za kterou se silnice láme dolů.
Dole vidím přes celou silnici asi 50-80 nefalšovaných domorodců jak tancujou. Na levé straně je skála a napravo řeka - není kudy jinudy projet. Pokouší se o mě mrákoty... tudy  projet nebude rozhodně nic příjemnýho. Na volnoběh se blížím a slyším hudbu. Housle, basa, trubky... a pořád tam tancujou a pařej jako by se nechumelilo....
Z protisměru se mezi nimi začne prodírat nějaký černý auto. Malý domorodci ho oplácávaj a natahujou pracky...
Tohle fakt neprojedu... už vidim jak se kolem mě začnou takhle motat a ty nenechavý ručičky...
Jsem u nich
Trochu se rozestoupili a jí začínám mezi ně vjíždět. Tancujou snad pár centrimetrů kolem zrcátek. Přede mnou se zjeví cikoš jako hora. Kouká na mne a evidentně i na můj vyděšenej výraz v tváři - zvedá ruce (svěrač povoluje a srdce se mě zastavuje...) a hvízdne. Dav se rozestoupí a já bez problémů projíždím.
UÚÚÚÚÚÚÚgghhhhhh.... ale čistý trenky večer budou potřeba stopro...
Následuje další levá zatáčka a přede mnou se zjevuje lehce industriální středověk
Kolem silnice jsou rozesety z kmínků stromů nahrubo postavený boudy potažený igelitem a vším co se v okolí nachází. Mezitím pobíhají malý caparti a ženský. Tohle chce fotku!!!!! - ale radši mizím dál.
Silnice se opět mění a tankodrom střídá něco... co bych nazval asi jako tankodrom po dělostřeleckým cvičení. V rozmlácený silnici jsou všude díry jako prase. Jdu do stupaček a marně se snažím najít směr který je jen trochu sjízdnější. V podstatě hledám směr kde jsou ty díry nejmenší. Celkem bez šancí, tlumiče každou chvilku prásknou na doraz. Proti nám se semtam zjeví auto který kličkuje po celý šíři silnice a snaží se taky najít trošku sjízdnější trasu. Předjíždíme maďara na GSu, asi musel valit bulvy, když ho předjedou takový motorky hahahahaha. Pak se nás nějakou chvilku snažil držet.
Kouknu na navi a... kristepane.... do cíle je to nějakých 40km - projíždíme stále územím nikoho a začíná se lehce stmívat, padá mlha a ve vzduchu je vlhko jako prase. Tímhle stylem nemáme šanci dojet někam do civilizace.
Po nekonečných kilometrech najednou vjíždíme na naprosto dokonalou silnici a valíme směr Vatra Dornei.
Na pumpě se domlouváme co dál. Stavět stan v tomhle počasí odmítám, takže skusíme nějaký penzion. ToFu oslovil jakéhosi Itala co si tam dával kafe. A že prý cca 3 kilometry je penzion kde zrovna spí - že nás tam veme. Super  Smiley
Ze tří kiláků jich bylo osum. S majitelkou se snažíme nějak domluvit ... umí jen rumunsky, takže bez šancí.
Říká že "kámera" a ukazuje na barák - říkáme si super!!!! je to tady hlídaný kamerama.
Jdeme dovnitř, za pokoj platíme 100 šmejdů. Na dveřích pokoje na nápis "camera 7"... aha... takže camera není kamera, ale pokoj  Grin
Pokoj je luxus.
Vybalujem a ToFu zjišťuje, že se mu v kufru otevřela flaška slivovice. Hmmm zdálo se mě že u jeho motky to nějak divně voní... Každopádně věci co tam měl smrděly jako starej kořalečník. Nechává tedy kufr otevřenej aby to do rána vyčichlo, to nebyl zrovna dobrej.. (pokračování příště  Wink)
Na pokoji otevíráme flašku bílýho která mu zbyla. Lehce opojeni krásně usínáme

Good night

zvláštní Smiley
anglicky camera - fotoaparát
rumunsky camera - pokoj
česky kamera - videokamera

óóóóóóó ty zatracená babylónská věži Cheesy

* 2.rar (641.53 KB - staženo 78 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #2 kdy: 24-08-2014, 14:12:35 »

3 den
461km

Ráno je mlha jako prase, všude neuvěřitelný vlhko. Všichni si dáme zase sprchu a balíme. ToFův kufr je sice "relativně" vyčichlej - ale taky zase "relativně" plnej  LOL


dnešní cíl jsou věčné ohně které by měly být (podle jednoho kamaráda) poblíž města Mera. Cesta je dobitá, ale asi jsme si už zvykli a valíme to 80-100km/h, chvílema nevěřím že se motorka dokáže na týhle silnici vůbec udržet. Okolí je neuvěřitelný, všude lesy a stráně.
VŠECHNY stráně jsou dokonale posekaný a seno se suší na takových "napichovákách". Vše má neuvěřitelně sytou zelenou barvu, chvílema mě to připadá jako neuvěřitelně kýčovej obrázek.
Sjíždíme dolů k jakési přehradě.


V jednéí vesnici je rychlost je omezena na 5km/h - čehož jsem si vůbec nevšimnul. Najednou koukám je asi deset metrů silnice tak o metr níž než zbytek. Zřejmě se utrhl svah a odneslo to silnici. Místní zřejmě jen ty hrany projeli válcem a vše vyasfaltovali. Výsledkem je nejdřív skok do díry a až to vyrovnáte následuje výskok ven  Lips Sealed  - fakt chuťovka
Sjíždíme dolů z hor a čeká nás celkem oser po nekonečných městečkách, zase je tu vedro na chcípnutí. Projíždíme Bacău a odbočujeme na Târgu Secuiesc.


Je čas oběda a stavíme u restauračky. Okamžitě jsou u nás dva kluci a žebraj. Tofu vytahuje bombóny a nabízí. Opovrhlivý výraz v jejich tváři není třeba komentovat  LOL Hned jsou i u mě a přitvrdili - chtěj rovnou eura. Nemám - nedám - vypadni....



Zasedneme ke stolu a projížďíme jídelák. Naštěstí je to rumunsky i anglicky. Vzpoměli jsem si na švýcarsko a ze zvyku objednali gordon blue s hranolkama.
Ty dva kluci se nějak moc ochomejtaj kolem mý motorky a tak jsem ve střehu. Brown si mě dobírá jestli náhodou nejsou mý, jestli jsem se na ně nepřijel konečně podívat a nepřivezl alimenty  ojee cvok
Jídlo je na stole... mám sice největší porci, ale zase je to vše sotva vlažný a hranolky nedodělaný ....

Za Târgu Secuiesc odbočujem na národní park Putna - Vrancea a pak na Mera. Sjíždíme z "hlavní" silnice, po pár stech metrech se asfalt mění na štěrkovou cestu a po dalších pár stech metrech na hliněnou. Jdem do stupaček a pomalu se blížíme k lesu. Tady začíná být ujezděná hlína rozbahněná. Adrenalin se pumpuje do žil a za chvilku si připadám jako pán světa a začínám trochu přehánět. Pár lehkých proklouznutí mě vrací zpátky na zem do reality.
Před námi je 80km cesty, ač mě to baví, modlím se aby to nevypadalo takhle pořád. Bůh mě vyslyšel a po asi dvou kilometrech tohohle adrenalinu začíná asfalt. Kvalita se pomalu zlepšuje a začínají další zatáčkový orgie - vřele doporučuju, fakt to stojí za to. O notný kus dál se silnice všude opravují, takže máte úseky s kamenitým udusaným povrchem které se střídaji s čersrvě vyasfaltovanými. Obojí je parádní zážitek  supr


Vjíždíme do Mery, tady se prý máme optat kde jsou věčné ohně. Zastavujeme a vytahujem mapu. Kolem projíždí kdosi na skůtru a zastavuje. Hned lámanou angličtinou hlásí - ahoj, já jsem taky motorkář. Pro sebe si říkám - to vidím ty vole že jsi nepřijel na koze.... ojee
Chvilku debatujem a prý má doma fároše a že nám ukáže kde jsou ohně, prý jsou to tři kilometry  mrk Ze tří kilometrů jich bylo prozměnu čtrnáct.
Že má fároše bych asi i věřil, my jsme mu na tom jeho skůtru sotva stíhali. Hnal to jako smyslů zbavenej, za jednou zatáčkou projel a těsně za ním vyskočily z lesíka krávy. Brown i ToFu to dali jen taktak, já jel poslední a přibrzdit jsem stihnul bez problémů (uffff naštěstí)
Přijíždíme do ANDREIAŞU DE JOS odbočujem na takový kamenitý úvoz. Šup znovu do stupaček a šplháme mezi barákama stále do kopce, najednou ten chlapík na skůtru prudce odpočí doprava a pokračuje do prudkého krpálu.
ToFu jede za ním a přichází nevyhnutelné - padá na pravou stranu. Chlapík se chytá za hlavu a pomáhá mu to zvednout. Ouha pravá stupačka celá ulomená, nasedá na jeho motku a vyjíždí nahoru.
Já si trochu víc nadjel a nahoru vyjel bez problémů, Brown taky.
Jsme na kopečku a před náma je cestička z dvou řad dlaždic, mezi řadama je mezera přesně na kolo - pěkně o držku.... Chlapík opět usedá na skůtr a jede po těch dlaždicích dál přímo k těm ohňům. Vyrážim za ním a je ve mě malá dušička. Nalevo je malá škarpička a napravo fórový zábradlí a svah dolů. Není si kde v případě potřeby odšlápnout. Ufff jsme nahoře. Všude je tu pěkně měká zem a není kde postavit motorku. Vidím takový relativně čistý místo a hrnu to tam. Chlapík zvedá ruce nad hlavu a řve že tam je oheň (na fotkách ten modrý - a není ve dne vůbec vidět)
Koukáme Tofifeho motorku a co s ní??? Napadá mě sundat zadní stupačku a přidělat jí tam. Chlapík se hned nabízí že má dílnu, ať jede ToFu s ním.


S Brownem máme hlad a žížu a plánujem někam zajet - ažse vrátí ToFu.
Za chvíli ho slyším a jdu mu naproti - aby nemusel jezdit zbytečně až nahoru. Blížím se k tomu zrádnýmu ohybu a najdou ticho... ty vole on to snad... HALÓÓÓÓ ozve se z podkopce. Já se poseru von to fakt znova položil  Grin Tentokráte na levobok


tak nic, nikam už radši nejedem.
Stavíme stany a chystáme fotovýbavu


přijíždí znovu chlapík a trochu s ním debatím. Koukáme do mapy debatujem co je kde hezkýho. Vylezlo z něj že je policajt a ukazuje i placku. Mám hlad a nasoukám do sebe klobasz co jsem si cestou koupil. Asi se trošku zapařila... Po chvíli mě to bublání v krajině břišní  potvrzuje. Beru hajzlák a s potem na čele se opatrně blížím ke kadiboudě. Bublání naznačovalo tekutý průběh a má větší nezkušenost s obyč dírou v podlaze vykonala své. Nějak jsem se netrefil. Dílo skázy nějak dál rozebírat nehodlám  Lips Sealed

Zapínám alarm na motorce a soukám se do spacáku. Asi kolem půl jedenáctý mě probudí houknutí alarmu. Vystřelim ze stanu, ale nikde ani noha. Lezu spátky a po chvíli slyšíme hlasy. Místní omladina má tady zřejmě pravidelný noční dýchánky. OMG... uši mám na stopkách
Zase houknul alarm - kouknu ven ale všichni sedí u kamenýho kruhu. po chvíli šťouchnu do Tofifeho - pojď se vychcat a obhlídnem motorky. Vylejzám a koukám, motorky jsou v poho. ToFu čučí jinam a chchtá se, ve srubu co máme za stanama se prej rychle schovaly dvě holý prdele. Boha... oni nám normálně šukali za hlavama  hehe
Asi v půl jedný všichni odchází a je konečně klid. Usínám jako zabitej



* 3.rar (621.32 KB - staženo 63 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #3 kdy: 24-08-2014, 20:17:21 »

4 den
390km
Ráno balíme. Jsme jako zpomalený film a všechno trvá věčnost. Zjišťuju že mě přestal svítit xenon - celkem nepříjemný. Rád bych byl hodně vidět.
Sjíždíme po tý zrádný dlažbě dolů a koukám přibyl tam ohromný kravinec - divný... ta cesta vede jen k ohňům a žádnou krávu jsem neregistroval. Odjíždíme z ANDREIAŞU DE JOS. Okolí je úžasný. Skály rostoucí přímo z řeky a kolem zase ty nádherně zelený svahy.
Najíždíme na hlavní cestu přes Focșani. Je to hrozná otrava a vedro.
V Berce odbočujeme směr bahenní sopky. Před námi je asi 14km krásně se kroutící silnice vesničkami a polemi.
Přijíždíme na hlavní parkoviště a už se k nám žene výběrčí daní - no víš že jo... řadíme za jedna a pokračujem po panelový cestě dál. Slunce nemilosrdně pere. Najednou letím vzduchem, jeden panel byl prohlej a to mě pěkně katapultovalo do výskoku. Brown co jel za mnou si to užil taky  Grin Jsme na konci cesty a nic tu není... jen šílenej úvoz do kopce. Tam teda rozhodně nevyjedu a lézt se mě tam taky nechce. Takže otáčíme směr hlavní parkoviště...
Parkujeme (je hlídaný takže super) vyndáváme opět fotovýbavu a šplháme do šílenýho kopce asi ve 151542587°C Na kopci je pokladna - šmejdi vychcaný. Dole bych je asi poslal do háje jako u veselýho hřbitova. Tady po tom zničujícím výšlapu těch 5 hajzlů obětovat dokážu.


Doplazíme se zpátky dolů a ve stínu stánku do sebe hrneme zmrzku. Kolem nás projde další banda motorkářů a podle sluchu češi Smiley Navlíkáme se neochotně zpátky do hadrů a Brown kouká že nechal navi ležet na kufru. Za chvíli přichází i banda českých motorkářů co jsou tam na GSech, stromech atd...  Hezkou řádku kilometrů jedem pospolu.
Cílem je Braşov, projet kolem hradu Bran (kde se točil legendární Dracula) a zkončit někde pod Transfăgărășanem.
Za Braşovem začíná být asfalt perfektní a zatáčky kolem Branu nemají chybu. Připadám si chvílema jako v Rakousku. Stoupáme stále vzhůru a je konečně příjemný mírný chládek. Pokukujem kde to zapíchneme. Kempů tu moc není, jsme poměrně vysoko a bezpodmínečně vyžadujem všichni sprchu. Včera jsme se nemyli a po dnešním pařáku nevydržím ve své blízkosti ani já sám  Lips Sealed


Zastavujem u jednoho penzionku. Dvojpokojový třílůžkáč za 150 hajzlů se dá skousnout.
Sprchovej kout přidělával nějakej doveda. Není přitažený ke zdi a celý se kroutí. Když do něj vlezu, zkroutí se a dveře nejdou dovřít.
Jdeme ven na terasu a dáváme si studený pivo. Mají Zlatopramen 12° - takže je nám rychle veselo. Odpoledne jsme nakoupili v krámě prešut a houstičky - a já objevil i něco na další tmelení kolektivu. Po chvilce je nám ještě veselji  Grin
Jdu na pokoj ukilidit mapu a najednou zjišťuju že nedokážu po zamknutí vytáhnout klíč ze zámku  conf Po usilovném potrápení mozkových buněk to vzdávám a jdu za klukama. Ty se samozřejmě řechtaj jako koně a Brown to jde se mnou skusit. Zamkne - vyndá klíč - otočí se na mě a řechtá se ještě víc. Já jsem z toho úplně na větvi jak to udělal... Celý trik nakonec zpočíval v tom, že klíč se vyndával ze zámku ve vodorovné pozici.
Do háje... předtím jsem zamykal několkrát a teď ze sebe udělal úplnýho debila  ojee  LOL
ToFu byl někde pošmejdit a majitel nám prý udělá nějaký maso. Nahoru se začíná linout úžasná vůně a chuťový pohárky jsou v pozoru. Přichází majitel a nese každůmu velký talíř s flákem masa, hromadou hranolků a zeleninky. Vše je posypáno nastrouhaným domácím sýrem. Zase mám největší porci - teda jak já to dělám  Cool
Po čtyřech dnech konečně pořádný jídlo  supr
Tmelení pokračuje a začínáme vyrovnávat dluhy. Jednou platil jeden tohle, jindy zase jiný tohle... mám v peněžence neuvěřitelnej mumraj bankovek všelijakých měn. Stává se nevyhnutelné a místo 10 Lei (cca 60Kč) dávám Tofifemu 10€  Grin
Jdeme spát.
Ráno se probouzím nějak zlomenej. Prostřední madrace jsou nějak propadlý... Postele jsou roštový, ale rošt jaksi někam zmizel... takže madrace držely jen za kraje.

* 4.rar (616.39 KB - staženo 68 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #4 kdy: 24-08-2014, 22:03:44 »

5 den
351km

Balení je tentokrát vcelku rychlý.
Dnes nás čeká bájný a TopGearem posvěcený Transfăgărășan.
Jsem neustále v očekávání když už to přijde. Cesta je ale pořád taková nemastná/neslaná. Konečně se blížíme známějším lokacím a ejhle... Celá pravá strana (naše) je posypaná jemným štěrkem na kterém se motorky kroutí jako hadi. Jedeme prakticky krokem. Stále mě uniká proč tu je??? Zimní posyp je z jemnějšího kamení, neměl by takovou vrstvu a určitě né jen na jedné straně.


kousek před přehradou asfaltují povrch, takže důvod štěrku je taknějak vysvětlen. Za přehradou je silnice v relativně slušném stavu a začínám vystrkovat růžky. (ehmm beránek má vlatně rohy žejo?)
Předjíždím Browna, trošku si zařádím a poškádlím zase podrážky bot asfaltem.
Kousek před samotným Fagarašským pasem dáváme pauzu.


Po pár zatáčkách následuje něco co mě vyráží dech. Opravdové zjevení a něco co bych zde ani náhodou nečekal. Otevře se údolí ve kterém po jeho stranách stoupá had zatáček směrem na samotné paso. Za tenhle klenot by se nemuseli stydět nikde. Opět mě chytá lehce rapl a vychutnávám si pomalu každý centimetr téhle parády.
Projíždíme samotné paso a zapomínáme zastavit koupit povinnou samolepku  Undecided
Na severní straně zastavujeme a děláme pár fotek


Těsně před odjezdem vedle nás zaparkuje GS s českou SPZ. My se seřazujeme k odjezdu a týpek na GS couvá.... Dokážete uvěřit, že na vrcholu Fagaraše... v jiném časovém pásmu... do sebe dokážou narazit dva češi??? Brown houkne na týpka ať konečně stojí a na milimetrovou vzálenost se kolem konečně protáhne.
Cesta dolů je pro mne osobně očistec.....
Představce si, jakoby někdo v každé zatáčce do asfaltu vyryl v průběhu zatáčky drážky hráběma. Neuvěřitelně na tom motorka plave a kroutí se. Takže celý sestup byl pro mne ve znamení vytřeštěných očí a ve smyslu kdy už tohle kurva zkončí!
Pro mne osobně je Transfăgărășan v podstatě zklamání. Samotný paso což znamená nějakých 15-20km je pecka, ale zbytek cesty nestojí za řeč... Definoval bych to asi jako výkřik do tmy.
Pokračujeme na Tălmaciu a projíždíme kolem řeky na Râmnicu Vâlcea.
Cesta je krásná, však je podle mapy značena zeleně. Hned na začátku stojí za fotografický hřích zřícenina věže, která vystupuje z řeky. Je obrostlá trávou a zakrslými stromky. Mám fakt sto chutí se tam jednou vrátit.
Cíl máme vytýčen v Novaci - což je začátek další legendy Transalpiny.
Postupně klesáme a opět se zvyšuje neúnosně teplota. Projíždíme Novaci a u jednoho penzionu vidíme dvě motorky se slovenskou značkou. Zastavujem - to je jasný cíl.
Dohadujem ubytování a baba majitelka si mne ruce  Grin
Máme domluvenou večeři, ubytování a snídani. Na dvorku řádí štěně s kotětem


Dáváme sprchu v naprosto šílený koupelně.
K večeři je polívka, dva fláky masa, kaše, hodně kořeněný okurky a čerstvý jahody. Přišel i manžel paní domu a postavil na stůl láhev flašky domácího vína a malou flašku domácí kořalky.
Večeře rychle dostává povznesenou náladu, kdy i já se unesu a.....


Aby jste si nemysleli... koťátko jsem jen hypnotizoval a připravoval na rituální oběť


Zbytek večera je pro mne zastřen rouškou tajemství  Huh?




* 5.rar (503.01 KB - staženo 66 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #5 kdy: 25-08-2014, 23:01:35 »

6 den
309km

Ráno si dávám po nočním rituálu sprchu, celkem bodla. Čistim si pořádně tesáky páč mám nějak divně v puse  Huh?
Kolem osmý je připravená snídaně.


Dávám si čaj, má zvláštní mátovou chuť. Konvička je plná všelijakých bylinek a půlky citronu. Klasický čaj to tedy není - ale chutná to náramě.
Loučíme se s bratry slováky a našimi střechodárci.
Dnes nás čeká druhá legenda Transalpina. Po včerejším rozporuplném pocitu o Transfăgărășan jsem nažhavenej do běla.
V nádržích máme prázdno a hledáme pumpu. Je prý kousek před náma - ale po příjezdu zjišťujeme že je zavřená. Takže se vracíme zpátky na začátek města. Natanklujeme a jedeme potřetí kolem řady lidí co na nás už koukaj jako na cvoky  Grin

Kousek za Novaci začínají zatáčky. Poměrně rychle stoupáme z 300 metrů nad mořem nějkam k jednomu kilometru.
Nemám svůj den a jedu jako ponocný  Embarrassed Brown i ToFu mě brzo ujíždí.
Přichází první sedlo, tentokráte zastavujeme a scháníme samolepku.


Pokračujeme dál a cesta stále v úžasných zatáčkách stoupá vzhůru. Předjíždíme tlupu maďarských motorkářků a záhy se ocitáme na nejvyšším bodě (cca 2100 m.n.m.) Vzuch je poměrně řídký, ale i tak se vydávám na kopeček nad silnicí. Plíce mě pálí, funím a lapám po dechu...


Následuje úžasná cesta po úbočí hory na další sedlo. V dálce je vidět i jeden sebevrah na skejtu


Silnice už pomalu klesá a zanedlouho narážíme na turistickou atrakci - osly. Jsou celkem ofrklý a vychcaný. Moc dobře ví kde se schovávají mňaminy


Míříme stále dolů z kopce. Když to shrnu, jsem z transalpiny opravdu unešený. Prakticky celá cesta stojí za to  supr

V nádržích máme tak půlku a valíme to směrem na Maďarský hranice. Před námi je úsek druhořadých cest, ale podle mapy úžasně klikatých.
Je po dešti a před námi se klikatí asfalto/panelová silnice. Prakticky obracečka střídá obracečku, jedeme max na dvojku a stále územím nikoho. Zvedá se pára a pohled do zrcátek vypadá často úchvatně. Reflektory kreslí do páry kužely - opět by fotky stály proklatě za hřích. Zatáčky ale neberou konce a na tachometru se začínají objevovat nepříjemě vysoký čísla najetých kilometrů. Fakt se začínám krutě bát jakkoli otočit plynem, každý trošku větší kopeček projíždím s vypnutým motorem.
Objevuje se trochu víc stavení pohromadě a Brown se ptá po pumpě. Prý je 3km před náma. Hmmm ty tři kilometry jsou tady asi nějak začarovaný Grin
Tentokráte je to míň než slibovaná vzdálenost.
Spadnul mě kámen ze srdce a konečně tankujeme. Tachometr ukazuje tuším kolem 250km.
Kluci si dávají kafe. Já coby kafenemilec se nedím a bloumám po okolí. Zrak mne přitáhne cosi nezvyklého na Brownově motorce...


Skusím tím šroubem otočit a ozve se syčení.... To není fakt dobrá zpráva. Knoty a kompresor sebou sice máme, ale nikdo z nás to v životě nikdy nepoužil. Takže zkoušíme najít nějaký pneuservis (zde pod názvem vulcanizer)
Místní rodáci nás posílají od čerta k ďáblu, až nakonec projíždíme městem Abrud. Nacházíme autoservis s poněkud nevrlým/neochotným majitelem. Brown mu ukazuje šroub v kole a pán beze slova odchází. Hele Browne a opraví ti to teda??? - Brown krčí rameny a sám neví...
Po pár minutách se pán objeví s knotem v ruce a opravuje defekt. Pohled jak vráží "pilník" do gumy a zvuky co pak pneu vydává je hrůznej. Vráží tam knot a během pár vteřin je hotovo.
Říká si o 5!!!! šmejdů... (cca 30Kč) - za třicet kaček by se u nás mechoš k tý motorce ani neotočil.....

Plni elánu pokračujeme dál a pomalu se koukáme znovu po ubytování. Obloha je zatažená a celkem dost stoupá vzdušná vlhkost.
Nacházíme penzion když se už skoro stmívá. Opět dva pokoje a dvě dvoulůžkový postele. Celkově zase luxuska!!!!
Dáme sprchu, nahrneme do sebe zbytky jídla a co s načatým večerem????

Jdeme za majitelkou a ptáme se na pivo - nerozumí nám a volá manžela. Ten mluví anglicky velmi slušně. Tak mu říkám jestli mají pivo. Začne se tvářit divně a říká že nemá, ale že žena ráno koupí. Říkám néé.. my chceme pivo teď večer. Pán se začne tvářit ještě nešťastněji a prý kolik? Kouknu na nás a deset??? Pán vytřeští oči ještě víc.
Sakr co je divnýho že ve třech lidech deset piv????
Tak radši přidávám polopaticky "drink..." "alkohol !!!"
Pán najednou zbystří "áááááá bíír!!!!" cosi řekne svý ženě a domlouvají nám posezení v protějším penzionu.
Dodnes mě vrtá hlavou co si původně myslel že po něm chceme... pohled se známkou nebo co???  cvok
(vlastně teď mě napadá že podobně se vyslovuje bear - medvěd. Možná myslel že po něm chceme 10 medvědů Grin)
Naproti mají jakýsi místní samoser za 3 šmejdy, celkem to jde.






* 6.rar (502.45 KB - staženo 65 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #6 kdy: 27-08-2014, 21:16:37 »

7 den
489km

Ráno se dá shrnout jako mlha a ohromná vlhkost. Je jí tolik, že i když neprší, tak z okapů tečeou čůrky vody.
Balíme a Brown pro jistotu dofukuje kompresorem tu píchlou gumu.
Zanedlouho mlha zmizí a rýsuje se krásný den.


Vyrážíme směr Oradea. Ta je prakticky na hranicích, tak se očima pomalu loučím s Rumunskem. Cesta ještě nějakou chvilku lehce stoupá, ale pak následuje nemilosrdné klesání k nudným Maďarským nížinám.
Jedu za Brownem a říkám si že nějak zvolňuje, tentokrát asi nemá den on  Grin
Chyba lávky... za chvilku zastavuje a koukám že jeho zadní pryž jeví známky absence předepsaného tlaku. Knot za 5 šmejdů je fuč  uaau
Brown tedy vybaluje nádobíčko a čeká nás vlastní premiéra. Pro jistotu projíždíme návod k zneužití a ejhle... Nevrlý pan mechanik neaplikoval lepidlo už na pilník. Sice to nezní nijak extra pravděpodobně, ale kdo ví....
Brown nacpe dle návodu knot do díry a fouká tlak. Člověk by nevěřil jak neuvěřitelně dlouho to foukání trvá (klidně tipnu 3-4 minuty) při představě že tenhle kompresůrek má foukat kolo na autě se mě vždy mihne úsměv na tváři.


Klesáme stále níž, kolem se objevují samá pole a silnice s opravdu prazvláštním povrchem. Místy jsou vyjezděné prohlubně, že kamion který tu není problém potkat snad musí padnout na bok... Nebo je uprostřed pruhu jakýsi jehlan. Jakoby jste tam zapíchli napůl zahrabanou flašku od piva a zalili to asfaltem. Je to vidět na poslední chvíli a jak jistě tušíte - ano je to celkem dost o hubu.
Rumuni jsou si toho zřejmě vědomi a snad každé dva kilometry je semafor s provozem v jednom poruhu a opravují silnici. Blbý je, že je u toho dodatková cedule s nápisem 42km...


Naštěstí to tak dlouhé nebylo, ale nějakých 10-12 semaforů jsme si pěkně protrpěli.
Jsme v Oradeře, tady chceme utratit poslední rumunský fufniky za benzín a koupit něco k zakousnutí na cestu.
U penny marketu aplikuji výběr z hroznů pro plynulý chod mého spalovacího stroje.


Za chvilku jsme na hranicích. Je tady poněkud fronta a Brown se rozhodne předjíždět. Taknějak si nejsem jistý jestli je to dobrý nápad, to samé mě vzápění sděluje i ToFu. Blbě vyspaný (případně vysoulož...ý) celník a děláme generálku balení kufrů.
V předu stojí mladě působící celník a ukazuje na Browna aby přijel dopředu a zastavil vedle kolony. Tyyyy vol...e, je to tady....  ojee
Naštěstí chce jen vědět odkud jsme, koukne na pasy a pošle nás dál.
Projíždíme Maďarsko a tankujeme na stejný pumpě u kempu jako před týdnem.
Průjezd maďarsko/slovenské hranice probíhá prakticky bez ubrání plynu  Cheesy

Ve Zvolenské Slatině nás odklání policejní hlídka kamsi mezi pole. Někde před námi je velká bouračka. Jsme uvězněni v nekonečné koloně mezi poly. Vyjet ze silnice se moc nedá, kolem jsou hluboký škarpy a příkré srázy. V obci Zolná odbočíme z nekonečné kolony a volíme směr Banská Bystrica.
Tady někde asi přenocujeme. Obloha se opět zatahuje, takže na stanování nemáme moc chuť.
Na pumpě se ptáme po nějakých chatičkách atd... Je nám doporučen jakýsi kemp pár kilometrů odsud.
Projíždíme rekreační oblastí a dle TomToma dojíždíme na samý konec, před námi je louka s lesem. Kemp je prý 500m před námi...  cvok
Vracíme se zpět po cestě a nacházíme pěkně vypadající kepmík.
Paní na recepci nám dává slevu, pokud nepotřebujeme povlečení a budeme spát ve spacákách (což je mi osobně tedy mnohem příjemnější.....)
Brown si dává sprchu, pak já. Mezitím spínačky schodí bojler a chudák ToFu má sprchu ve stylu Vincenta Priessnitze (neboli léčba studenou vodou)
Kousek pod námi je restauračka. Dáme si řízek v bramboráku s hranolkama a několik párů piv. Jsme tam úúúplně sami....
Dumáme co příští rok. Norsko??? - o tomhle cíli vedeme taknějak úvahy celou dovču, ale je to celkem dooost drahá sranda. Druhý návrh padá na Černou Horu. Ta je společným souhlasným mručením odsouhlasena  smile_
Následuje hledání cesty v úplné tmě a konečně sladké chrupkání

* 7.rar (695.62 KB - staženo 59 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #7 kdy: 27-08-2014, 21:30:35 »

8 den
491km

Ráno stále mrholí. Z okolních kopců se zvedá mlha a vidina hezkého dne nikde  Undecided


Směr máme na Turčianske Teplice. Projíždíme úchvatnou sérii zatáček a stoupání. Tohle jsem tady opravdu nečekal!!!! Jen je škoda, že je všude mokro a pojíždíme zatáčky krokem. Tahle cesta by za sucha neměla chybu!
Tohle je ale asi poslední záchvěv na trase směr Praha.
Buchláky jsou z poloviny zfrézovaný a druhou polovinu otrávil floutek z polska s passatem v TDI.
V samotných buchlákách zastavujeme opět u stejné restaurace a dáváme opět směsku v bramboráku, tentokráte s hranolkama. Porce je to koňská, ale obětuju se a vychutnám si i poslední sousto  laugh.
S Tofifems se loučíme u devíti křížů a s Brown mě zmizel někde na jižní spojce v Praze

* 8.rar (498.73 KB - staženo 66 krát.)
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Begy
everything is possible
Administrator
Děd vševěd
*****

DÍK 44
Offline Offline

Pohlaví: Mužské
Motorka: TDM 900
Jméno: Jiří Beránek
Bydliště: Klecany
SPONZOR:
Příspěvků: 2034




WWW
« Odpověď #8 kdy: 27-08-2014, 21:33:51 »

Celkově jsme najeli +- 3800km za 8 dní
Náklady v průměru vychází 10-12tis kč

u mne a Tofu spotřeba oleje CZ+SK+HU = 0,5l - rumunsko 0 - HU+SK+CZ=0,5l

každý říká že rumuni jezdí jako prasata. Taky jsem si to myslel... Musím bohužel konstatovat že KÉŽ BY SE U NÁS JEZDILO JAKO V RUMUSKU!!! Tam je prakticky pravidlem že auto uhne ke kraji a dává blinkrem info že o vás ví a případně že je cesta volná.
Ve městech na kruháčích pokud vidí skupinu motorek, klidně přibrzdí a nechají skupinu projet jako celek.
Samozřejmě všude se najde trotl.. ale po celém rumunsku bych je napočítal na prstech jedné ruky. Stačila mě cesta přes slovensko a českou republiku abych si zase připadal jako motorkář-vyvrhel/štvavá zvěř

Na mnoha cestopisech jsem četl - pozor na psy. My jsme  s nimi neměli žádný problém. Je pravda že jich tam pobíhá celkem dost a celkem dost jich je bohužel taky vidět mrtvých kolem silnic.
Osobně bych spíš řekl - pozor na kravince! Rozjetý kravinec je prakticky všude, speciálně v zatáčce to může být nepříjemný. Je s podivem že se nacházejí i na dvouproudých rychlostních silnicích, ale tam lze potkat i bagr atd... takže všudepřítomný koňský povoz zase tak nepřekvapí.
Zaznamenáno

jedině vodka + redbull  mrk  Galerie
Stran: [1]   Nahoru
  Tisk  
 
Skočit na:  


BlackRain V3 2010 by , Crip Powered by SMF 1.1.12 | SMF © 2006-2009, Simple Machines LLC
SimplePortal 2.3.2 © 2008-2010, SimplePortal
Valid! XHTML